Příchod posla i Pána

2. neděle adventní (Ma 3,1-4)

2015-12-06 – NA 2 – Příchod posla i Pána – Ma 3,1-4.mp3

(1) Prolog

• Dnes je druhá neděle adventní a tématem je „Příchod posla i Pána“ s výzvou k pokání: Bůh pošle svého posla, aby vykonal soud: aby pročistil stvoření, aby oddělil dobré od zlého, aby oddělil hřích a život.

• Advent znamená příchod. Během adventu očekáváme příchod Boží záchrany k lidem v napětí mezi naplněním zaslíbení a zaslíbením naplnění; v napětí mezi vzpomínkou na záchranu již přišlou v Ježíši Kristu a záchranou v Ježíši Kristu teprve přicházející.

• Minulou neděli jsem zakončil přáním, aby se nám advent nestal nepříjemnou peripetií, ale abychom nalezli radost v očekávání Boží záchrany, kterou Ježíš přináší jako světlo do temné noci¹.

• V adventu vzhlížíme ke Světlu, které je mocnější, než všechna temnota. Proto na adventním věnci postupně zapalujeme svíce. Světla tak na věnci od neděle k neděli přibývá. Toto světlo je symbolem, které obrací naši pozornost ke Světlu, které každému člověku daroval Bůh: Ježíš Kristus.²

• Dietrich Bonhoeffer řekl, že „Vězeňská cela je docela dobré přirovnání pro adventní situaci. Člověk doufá a dělá to či ono, ale dveře jsou zavřeny a mohou být otevřeny jenom zvenku.“

• Německý teologGustav Ebeling³ výstižně popsal advent (zhruba před sto lety): „Blížíme se k vánocům nebo – což je výstižnější – štveme se k nim nebo, zaměstnáni něčím jiným, necháváme se k nim hnát, každý svým krokem, svým stylem. Vhodnější by bylo očekávání. Ne ovšem pouze čekání na svátky … Rozhodující je čekání na Boha.“

• Dnes je druhá neděle adventní a mým přáním je, abychom očekávali na Boha; abychom poslechli výzvu jeho posla k pokání a abychom se stali jeho posly druhým. Očekávejme na Boha: Že se k nám skloní; že k nám promluví; že se nás dotkne.

Biblický text: Ma 3,1-4

Ma 3,1-4: Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. ² Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno. ³ Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary. ⁴ Obětní dary Judy a Jeruzaléma budou pak Hospodinu vítány jako za dávných dnů, jako v dřívějších letech.

L 3,1-6: V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně, ² za nejvyššího velekněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. ³ I začal Jan procházet celé okolí Jordánu a kázal: “Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpouštění hříchů”, ⁴ jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‘Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! ⁵ Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné; ⁶ a každý tvor uzří spasení Boží.’

V adventu je něco na prahu Božího světa. Je zde hrozivá, nadějná novost života: hrozivá, protože zaslibuje odhodit všechny staré, pohodlné, hříšné způsoby; a nadějná ze stejného důvodu. Známe její podobu a přesto ji neznáme. Je dílem stejného Boha, který v dávných dobách vyvedl Izrael z Egypta, ustanovil Izrael v zemi, vyhnal Izrael do exilu a znovuustanovil Izrael v zemi. Avšak tento “starý” Bůh se vlamuje do lidského života v úžasně nových způsobech – dítěti v jeslích, ukřižovaném, vzkříšeném Pánu, slavném návratu.⁴

Bohu, který je milujícím Otcem v nebesích, jde o člověka. Přichází do lidského života v úžasně nových způsobech. Posílá posly, aby mu připravili cestu a ohlašovali jeho příchod. Je věrný své smlouvě a přichází své slovo dodržet.

Dnešním tématem je příchod posla i Pána. Celé dnešní kázání má hlavní body na P: Posel a Pán, Příprava cesty, Pokání a Poslání. Kdo je oním poslem? Kdo je Pánem? Kdo je naším poslem a komu jsme posly my? Jak se připravuje cesta Pánu? Jakou roli hraje v životě pokání? Jaké je naše poslání?

(2)Posel i Pán

Přicházející Pán posílá posla předat poselství příchodu. V pondělí jsem s pastory probíral zajímavou myšlenku ohledně očekávání příchodu Ježíše: Jeho příchod přijde náhle, ale později, než mnozí čekali a na kdy (ne)byli připraveni. Podobenství o deseti družičkách⁵ vypráví o tom, jak všechny čekaly příchod Ježíše (ženicha) a všechny mu vyšly naproti. Žádná nevydržela bdít, všechny usnuly. Ale jen polovina jich byla připravená, že přijde až tak pozdě…

Posel, řecky ἄγγελος[angelos], hebrejsky מַלְאָךְ[malach], může také znamenat anděl či Boží posel. Možná odtud pochází jméno Malachiáš, hebr.מַלְאָכִ֔י[malachi], které znamená můj posel.

V Bibli můžeme vidět nejrůznější Boží posly – anděly, duchy, proroky. Všichni poslaní Bohem, aby lidem vyřídili jeho poselství; častokrát to bylo poselství soudu, ale také poselství naděje. Zároveň má posel zůstat věrný – aby se z posla nestal osel, který zapomene na Boha a jeho poslání a soustředí se na sebe a svůj status; když se stará jen o to, co má právě před očima(z posla se stává osel, když namísto poselství se stará o to, aby nepošel). Bůh může promluvit dokonce i ústy osla – o tom je ale jiný příběh⁶.

Řetěz poslů může vypadat takto: Malachiáš – Jan Křtitel – Ježíš – Církev – my. Malachiáš zvěstuje poselství o přicházejícím poslu, která má připravit cestu Páně. Jan Křtitel skutečně cestu pro Pána Ježíše připravoval. Ježíš ale posílá do světa i své učedníky, aby se stali posly dobré zprávy; my toho jsme součástí dodnes. Ve středu je ale Ježíš, jako pravý Boží posel, jako Bůh sám, který přichází.

Advent je naplnění zaslíbení a zaslíbení naplnění. Naplnění Malachiášových slov v Kristu – zaslíbený posel (Jan Křtitel) připravil cestu Pánu (Ježíši). Jan Křtitel se stal hlasem volajícího z Izaiášova proroctví:

Iz 40,3-5:Hlas volajícího: “Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně. I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa.”

I my se můžeme stát posly Božími. Jde o to, zda poselství věříme. Kolikrát Ježíš odpovídal lidem, se kterými se setkal: „Věříš tomu?“ A nejde o nějakou sentimentální víru. Pravá víra mění životy, protože jde vstříc živému Bohu, Ukřižovanému a Vzkříšenému, Ježíši Kristu. Advent je pro křesťana očekáváním na něj – na jeho příchod, na jeho záchranu a na jeho království. Připravme pro něj cestu ve svých životech a v životech lidí kolem nás!

(3)Příprava cesty

Jak ale vypadá taková příprava cesty pro Hospodina? Nemá v sobě žádný „zahradnický“ rozměr: úpravy krajiny, jak to popisuje Izaiáš – nesrovnává se krajina se zemí, aby se mohla postavit dálnice – to dělají lidé pro sebe. Kde by se také mělo začít, že?

Přesto však tato metafora v sobě nese krásný obraz toho, jak to může vypadat: Vyvýšení údolí je náprava nedostatků růstem ve svatosti, srovnání hor a pahorků je náprava přebytků odložením starých, pohodlných a hříšných způsobů. Jedno dává růst charakteru, druhé menšit se sobeckosti. Oboje chválí Boha.

Příprava cesty pro Pána má dva důležité rozměry: sociální a duchovní. Jeden se týká společenství, druhý jednotlivých lidí. Jeden vyrovnává rozdíly a překonává překážky v mezilidských vztazích, druhý ve vztahu člověka k Bohu. Když se ze vztahu JÁ – ONO stává vztah JÁ – TY, naplňují se Izaiášova slova.

Můžeme vidět, jak Malachiáš svým poselstvím připravil cestu pro Jana Křtitele. Můžeme vidět, jak Jan Křtitel připravoval cestu Ježíšovi – zvěstoval jeho příchod, kázal pokání a volal lidi ke spravedlivému a zbožnému životu. Zvěstoval, že za ním přichází někdo větší – že to bude ten Pán, pro kterého připravuje cestu. Ježíšovi věrní učedníci připravili cestu Ježíšovi i k nám.

Co stojí Ježíši v cestě za námi? Nestojím někomu v cestě za Ježíšem? Je něco, co mi brání víře v Ježíše? Je něco, co mi brání jej následovat? Máme něco, co mi k následování chybí? Nebo mi naopak něco překáží? Srovnejte pahorky a hory, vyrovnejte údolí, aby mohl přijít!

(4) Pokání

Pokání je způsob, kterým máme cestu pro Pána připravit. Co kázal Jan Křtitel? „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“Co kázal Ježíš? „Přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Obě zvěsti mají v sobě adventní náboj – Bůh se přibližuje k lidem, jeho záchrana přichází. Jan vnímá blízkost jeho posla, Ježíš jeho království – naléhavost příchodu Boží záchrany se má projevit v pokání.

Co to ale je pokání? Je to odvrácení se od zla a navrácení se k Bohu. Pokání, které je výzvou druhé adventní neděle, je buldozerem proti našemu egu. Odstraňuje překážky jak nám, tak druhým. Pomáhá nám k nápravě vztahů k Bohu i bližním.

Pokání souvisí s obrácením: obrátím se od hříchu k Bohu. Za 1,3b: Obraťte se ke mně, je výrok Hospodina zástupů, a já se obrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Pokání má v sobě motiv návratu k Bohu: Ma 3,7b: Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Pokáním se k Bohu přibližujeme: Jk 4,7b: Přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.

Advent je pozvání k návratu. Bůh jej umožnil v Ježíši – umožníme jej sami sobě? Umožníme jej druhým?

Výzva Malachiáše: jeho jméno znamená „můj posel“ – děkujme za své posly, kteří nás přivedli k víře v Ježíše. Modleme se za ty, komu jsme posly my. Začněme u sebe a šiřme dobrou zprávu jako světlo, které prozáří své okolí.

Cestu Pánu musíme připravit v našich srdcích. Ať je každé údolí zaplněno a každá hora snížena; křivé cesty ať jsou napřímeny a hrbolaté srovnány. Když náš Pán přijde, kéž všichni uvidíme spasení našeho Boha. Ať nám milosrdný Bůh dá milost dbát varování proroků a zříkat se svých hříchů, abychom mohli s radostí přivítat příchod našeho Vykupitele Ježíše Krista. Amen.⁷