Hrdina

Hrdina

(1) Hrdina a Padouch

  • Dnes nás čeká poslední bohoslužba před létem. Poslední bohoslužba ze série (super) hrdinové Tóry. Dnes se přesouváme od stínů k Hrdinovi. A jaký by to byl závěr, kdyby se Hrdina nestřetl s hlavním Padouchem příběhu?

  • Dnes se podíváme na souboj Ježíše s ďáblem na počátku jeho služby. Jak z tohoto souboje Ježíš vyjde? Jaký charakter odhalí Boží Syn? Jakým Mesiášem je? To jsou otázky, které zodpoví to, s jakou vyjde z pokušení, kterému bude za chvíli vystaven. Ten souboj Hrdiny a Padoucha se totiž odehrává na poušti během Ježíšových pokušení. Ten souboj se ale také odehrává v našich srdcích, v našich životech, v našich myslích každý den.

  • Souboj s Pokušitelem na bitevním poli našeho srdce je jednou z charakteristik křesťanského života. Martin Luther říkal, že jsou tři věci, které souvisí, ba přímo charakterizují křesťanský život: (1) Bible, (2) modlitba a (3) pokušení.

  • Pokušení je rozcestím, které nás může vést k duchovnímu vítězství nebo k porážce. Může nás vést k životu nebo ke smrti.1 Jak vypadají otázky, které nás pokouší nejvíce? Jak vypadají takové situace?

  • Z každého pokušení vede cesta k Bohu a také cesta od Něj. Čelit pokušení je normální. Denně jsme vystavováni situacím, které nás nutí k rozhodování. Některá rozhodnutí jsou triviální, jiná nás mohou ovlivnit na celý život. Díky Ježíši Kristu však můžeme nalézt z pokušení cestu ven, cestu k životu a rozhodnout se pro Boha a život, který dává.

Biblický text: Mt 4,1-11

1 Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. 2 Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. 3 Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi­‑li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ 4 On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'“

5 Tu ho vezme ďábel na do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu 6 a řekne mu: „Jsi­‑li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“ 7 Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.'“

8 Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu 9 a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš­‑li přede mnou a budeš se mi klanět.“ 10 Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.'“ 11 V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.

Tento zvláštní příběh je velice těsně svázán s Ježíšovým křtem: křest otevírá Ježíšovo veřejné působení; při křtu je ujištěn o nebeské podpoře a vybaven Duchem svatým. Hned poté se odebírá na poušť, aby se postem připravil na svůj úkol.“2

Studentům končí zkouškové období a začínají prázdniny; Ježíšovi to ale právě začíná: čekají ho královské zkoušky: To s jakou z nich vyjde nám ukáže, jakým Mesiášem je. Matouš nám to vypráví, jako by si Ježíš srovnával, co znamená být Božím Synem na zemi. Co se od něj dá čekat. Musí se konfrontovat se zavádějícími alternativami.

V prvé řadě je to Boží Duch, kdo vede Ježíše na poušť. Je to Bůh, kdo se ujímá iniciativy; kdo začíná nové dění. Je to Bůh, kdo uvádí věci do pohybu. Je to ďábel, kdo Ježíše pokouší. „Velice pečlivě je zde odlišeno, že to není Bůh ani Duch svatý, kdo by pokušení vytvářel.“3 Doslova je psáno, že Ježíš byl od Ducha veden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.4

Pokušení nás nutí odmítnout to, co bylo a ztratit to, co bude. Má moc teď a tady. Ne před chvílí a ne za chvíli. Pokušení se týká přítomného okamžiku. Pokušení je nevýhodná krátkozraká investice. V dnešním souboji Hrdiny a Padoucha je Ježíš pokoušen, aby zapomněl na svou minulost a aby se vzdal své budoucnosti a vydal se alternativní cestou, která tolik nebolí.

Ono by se na to dalo podívat i ještě jinak: slovo, které je použito pro pokoušení (πειράζω) se dá také přeložit jako zkouška, vyzkoušení. Ten, kdo projde, je osvědčený, vyzkoušený. Jako ve škole. Zkouška odhalí to, jaký jste student – zda splňujete standard nutný pro pokračování ve studiu. Ježíš je zkoušen, aby se ukázalo, jaký je Mesiáš; zda úspěšně složí královské zkoušky.

A tak se na takovéto situace můžeme dívat jako na zkoušky od Boha – kdy je jeho přáním, abychom uspěli a toto vítězství nám přinášelo život; nebo jako na pokušení od ďábla, který si přeje naše selhání, které přináší smrt.

(2) Chléb

První pokušení přišlo s hladem. Po čtyřicetidenním půstu – po neuvěřitelně dlouhé době – Ježíš vyhladověl. Zakulacené ploché kameny v poušti jsou neodolatelné: tolik mu připomínají chleby! Po nějaké době už nemůže myslet na nic jiného.5

A právě v tuto chvíli přichází na scénu Pokušitel se svým prvním pokusem zkompromitovat Mesiáše: „No tak si udělej chleba z těch kamenů!“6 „Ty jsi Boží Syn? Tak proč tady hladovíš? Máš nárok na nejlepší lahůdky!“7

Všimněme si toho, jak k Ježíši Pokušitel přichází (za zmínku stojí, že ďábel je zde označen dvěma slovy: ďábel [ὁ διάβολος] a Pokušitel [ὁ πειράζων]). Ono je v podstatě jedno, zda přichází doslovně, nebo jen jako nápad. ParaBible to překládá, že Ježíš dostal nápad. Začaly ho napadat věci, kterými by si mohl usnadnit život. Vydat se alternativní cestou.

Proč bych si nemohl život usnadnit? Co je na tom tak zlého? Komu tím ublížím? Pokladní mi třeba omylem vrátí víc peněz, než by měla. To je před výplatou přeci dobrý bonus nebo ne? Někdo nám naboural auto – tak napíšeme pojišťovně větší škodu, ať z toho aspoň něco kápne. Tu poslední brigádu přeci nebudu psát do daňového přiznání a danit to. Co kdybych si tu písemku z matiky příště opsal. Nikomu to přece neublíží… nebo ne?

Myslím si, že taková pokušení, která se odehrávají v naší mysli, jsou nebezpečnější než ta, když by přišel ďábel osobně. Jakkoli děsivé to setkání je, bylo by odolat jeho nabídkám jednodušší, protože bychom viděli, od koho pochází. Nebezpečnější jsou ta pokušení, o kterých si můžeme říct, že je to dobrý nápad. A ďábel vždy přijde s něčím, co se zdá jako dobrý nápad a zaútočí tím na naše slabá místa.

Pokušitel tedy přichází k Ježíši s otázkou, kterou se snaží vrazit klín mezi něj a Otce. „Jsi­‑li Syn Boží…“ začíná. Před pár řádky se můžeme dočíst, jak na Ježíše promlouvá po křtu hlas z nebes: „Ty jsi můj milovaný Syn. Tebe jsem si oblíbil.“8 Na Ježíši je, kterému hlasu uvěří. Hlasu z nebes nebo úlisnému hlasu z podsvětí?

Všimněte si, že ďábel nikdy nepopírá Boží realitu, ale překrucuje ji. Neříká: „ty nejsi Boží Syn“, ale snaží se svými otázkami vrážet klín do vztahů. Snaží se nám zpochybnit Boží charakter. Můžeme si vybavit konverzaci hada a Evy v zahradě Edenu – také zde začal otázkou vrážet klín mezi člověka a Boha.

První pokušení se týká hladu. Můj kamarád zná partu křesťanských divadelníků, kteří začínají rok čtyřicetidenním půstem. Říkají, jaká je to sranda, když se vás v únoru zeptají, co jste měli k večeři a oni odpovídají, že letos ještě nejedli. Jenže hlad není sranda.

Držet tak dlouhý půst musí být velice náročné a vyčerpávající. Na konci člověk opravdu vyhladoví – tělo spálí veškeré zásoby a dojdou mu síly. Pak je pokušení chleba opravdu silné. V situaci, kdy je nedostatek zdrojů je pokušení vydat se alternativními cestami obzvláště lákavé.

První pokušení nám ukazuje, jakou cestou by se Mesiáš mohl vydat v tomto světě: Dej jim chleba – a budou tě milovat! Jenže Ježíš si je moc dobře vědom toho, že jídlo není v životě tím nejdůležitějším. Takovou výpověď ale může říct právě až po čtyřicetidenním půstu. Kdyby to řekl po svíčkové s pěti, málokdo by mu věřil.

Moje kamarádka je žurnalistka a nedávno napsala zajímavý článek který souvisí s pokušením; článek o nejchudším městě ČR, kde má každý druhý exekuci9. Jak se do takové situace lidé dostali? Podlehli pokušení usnadnit si přítomný okamžik: aby splatili půjčku na auto, půjčili si u nebankovní společnosti. Tím roztočili kolotoč dluhů, který je později semlel.

Bohužel to není nic mimořádného. Momentální nasycení jisté potřeby je okradlo o budoucnost, kterou mohli mít. V situaci nedostatku zdrojů jsou některé alternativy obzvlášť lákavé a právě těmi nás chce ďábel zničit. Skrze to, co slibuje život z nás chce život vysávat.

Avšak Ježíš si uvědomuje, že nejen chlebem je člověk živ. Že život je víc než chleba. Že zajištění fyzických potřeb neudělá člověka víc člověkem ani ho neudělá šťastnějším. Ježíš odpovídá slovy Písma: „člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.“10

V pokušení nemůžeme obstát sami. Potřebujeme mocné až nadpřirozené zbraně. Modlitba je naší zbraní v boji s pokušením. Bible je další Boží zbraní proti pokušení. O Písmu se dočteme, že je to ostrý dvousečný meč Ducha svatého11. Ježíš neodpovídá ďáblu svými nápady, ale Božím slovem. To je mocnější než jakékoli pokušení.

Když na nás padne pokušení, musíme znát Bibli, abychom se mu mohli postavit. To je podle mě nejsilnější argument pro to, abychom četli Bibli pravidelně, znali ji a pamatovali si její klíčové pasáže. Když na nás přijde pokušení, pak je už pozdě listovat Biblí, protože ne vždy ji máme u sebe.

Je ale ještě jedna účinná strategie pro setkání s pokušeínm: utéct. Když přijde pokušení, utečte. Vyhněte se mu. Vyhněte se situacím, které jsou rizikové. Nevystavujte se mu zbytečně. Martin Luther říkal, že s pokušením je to jako s ptáky: nemůžete jim zabránit, aby vám nelétali nad hlavou, ale můžete jim zabránit v tom, aby si na vaší hlavě postavili hnízdo.

(3) Skok

Druhá scéna začíná tím, že ďábel vzal Ježíše do Jeruzaléma a postavil jej na vrcholek chrámu. Doslova na křidélko chrámu – ať už to znamená cokoliv. Řekl si: Také umím citovat Bibli. Druhé pokušení nesouvisí především s adrenalinovým zážitkem, ale s ovládáním reality.

Ježíšovým posláním bylo zachránit svět tím, že za něj položí svůj život. Když věděl, že zemře na kříži za tři roky, jak by mohl zemřít nyní? Proč si to tedy neužít? Vždyť by to nějak Bůh určitě zařídil, aby se jeho plán stal skutečností. Určitě by poslal okřídlené anděly, aby jej chytili.

Ďábel pokouší Ježíše slovy žalmu, kde žalmista mluví o tom, jak je pod křídly Nejvyššího v bezpečí12. Toho ale Ježíš nechce pokoušet – nebo možná provokovat, jak by se to dalo přeložit.

Pokušení skoku se dotýká ještě další roviny: jakým Mesiášem se Ježíš stane? Když jsi jim nedal chleba, dej jim zázraky. Lidé by jistě rádi věřili tomu, koho by viděli předvádět zázraky. Ne však pro show, ale pro víru.

Ježíš řekl, že nejen chlebem je člověk živ, ale později ve své službě dal chléb tisícům lidí, kteří měli hlad. Ježíš odmítal dělat show ze zázraků, které ho měly proslavit. Přesto jeho službu provázela četná znamení, která vedla lidi k víře. Ježíš odmítal Otce chytat za slovo; namísto toho se raději držel jeho slova. Opět odpovídal slovy Tóry13.

(4) Moc

Poslední pokušení souvisí s mocí. V prvních dvou pokušeních Ježíši ďábel přikazuje (řekni, skoč); nyní však nabízí. První dva případy by totiž technicky vzato nemusely být hříchem, ale rozhodnutím pro jistou cestu Mesiáše. Třetí ale otevřeně nabádá k hříchu. Proto ani ďábel nemá na to přikázat něco takového Bohu.

Ve jménu vyššího dobra, spravedlnosti, ba i samotného Boha se stalo tolik zla. Právě tam cílí satan: Ďábel nabízí alternativní budoucnost, které člověk zaprodá duši. „Vždyť co člověku prospěje, získá­‑li celý svět, ale své duši uškodí?“14

Ďábel Ježíši nabízí všechna království světa; Ježíš ale přišel vyhlásit království nebeské. Ježíš si nenárokuje moc dřív, než je mu dána a odmítá porušit svou integritu. Tu máme jen jednu. Jakmile se jednou zaprodáme, je jen jediná cesta zpět – Ježíš. Na konci Matoušova evangelia Ježíš říká: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi…“15

V tomto světě je mnoho ďábelských pokušení. Ďbel je skutečný a snaží se nás všemi způsoby odtrhnout od Boha. Jako racionální člověk si říkám: „Nehledej ďábla za každým rohem.“ Druhé nebezpečí je, když ho nechceme vidět za žádným rohem.

I na třetí nápad Ježíš odpovídá slovy Písma: jen Boha budeš uctívat. Nehledejme život tam, kde není. Ten je u Boha. Pokud hledáme ještě jinde, hledáme na falešných místech, u falešných bohů, kteří z nás pod slibem života život vysají.

Ježíš byl vystaven třem ďábelským nápadům. Je jedno, zda přišly přímo z úst Pokušitele nebo je do jeho hlavy zasadil jako myšlenky. Ten souboj byl skutečný. Ten souboj se odehrává v jisté míře v každém z nás každý den. Neustále se nám otevírají nejrůznější cesty, kterými se můžeme vydat a pokušení nás tíhne k tomu vydat se tou nejsnazší cestou. Tou, která je nejsnazší teď a tady. Zítra ale můžeme zjistit, že z ní už není návratu.

Proto nás Ježíš volá k následování, abychom se vydali spolu s ním. On Pokušitele porazil. Nejen chlebem je člověk živ, ale Ježíš se nám stal chlebem života. Nejen zázraky vedou k víře; ale Ježíš je může dát, aby naši víru podepřel. A ne všechno, co život slibuje, jej dává; Ježíš dal svůj život za náš. Obstál a je tak jediným Bohem, kterého chci následovat a kterému se chci poklonit.

Ježíš slyšel na počátku své služby dva hlasy: hlas z nebes, který řekl: „Ty jsi můj milovaný Syn“ a hlas z podsvětí, který se jej z Otcovy náruče snažil vytrhnout a připravit jej o život. I my můžeme slyšet dva hlasy: usnadni si to; účel světí prostředky; vždyť je to jen jednou… Ale díky Ježíši můžeme poslechnout hlas Pravdy: „Ty jsi mé milované dítě, mám tě rád.“ Kterému hlasu se rozhodneme naslouchat?

Ježíš se rozhodl naslouchat a držet hlasu svého Otce. Ďábla celkem třikrát odpálkoval slovy Tóry, přesněji řečeno knihou Deuteronomium. Podívejme se, jak končí a k čemu nás Bůh vyzývá a tak odhaluje svůj charakter: „Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu.“16

1Srov. kázání Tim Vreugdenhil 23.4.2013 CTCE Praha.

2Mrázek, Jiří. Evangelium podle Matouše, s. 43.

3Mrázek, Jiří. Evangelium podle Matouše, s. 43.

4Mt 4,1: Τότε ὁ Ἰησοῦς ἀνήχθη εἰς τὴν ἔρημον ὑπὸ τοῦ πνεύματος πειρασθῆναι ὑπὸ τοῦ διαβόλου.

5Linden, Nico ter. Povídá se… podle Marka a podle Matouše, s. 187.

6Ibid.

7Flek, Alexandr. Para Bible (BHČ – Bible hezky česky). https://goo.gl/L4NT8J

8Srov. Mt 3,17.

10Dt 8,3b.; srv. Mdr 16,26b: „člověka neživí jen různé druhy plodů, nýbrž že tvé slovo zachovává ty, kdo v tebe věří.“

11Srov. Ef 6,17.

12Srov. Ž 91,11-12.

13Dt 6,16a: Nepokoušejte Hospodina, svého Boha…

14Mk 8,36, ČSP.

15Srov. Mt 28,16nn.

16Dt 30,19-20a.

Share

Pastor
Jsem nadšenec do technologií, milovník knih, dobré kávy a přeučený introvert. Rád čtu a studuji Bibli a sdílím se o tom s druhými. Neustále hledám způsoby jak Ježíšův jeho příběh přiblížit dnešnímu člověku.

Recent Sermons

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *