Waterman

Waterman

(1) Příběh (super) hrdinů Tóry

  • Poslední lidský hrdina ze série (super) hrdinové Tóry: Mojžíš alias Waterman.

  • Před dvěma týdny mi tu Jordán pěkně poděkoval za to, že jsem mu připravil nelehký úkol promluvit o jedné z největších postav Bible. Nyní si pěkně musím poděkovat sám, protože se ocitám v podobné šlamastice: Budu mluvit o Mojžíšovi, jehož příběh se táhne souvisle přes čtyři knihy Bible a je jednou z nejvíce odkazovaných postav Starého zákona.

  • Zajisté si v souvislosti s Mojžíšem můžeme vybavit mnohé slavné scény z Bible: deset egyptských ran, přechod přes Rudé moře či Desatero. Můžeme si vybavit několik filmů, které se příběh Exodu snažily ztvárnit. Na obrazovém vyhledávání Google můžeme najít mnoho kreslených vtipů o Mojžíšovi, jak rozdělil vodu ve vaně, když se měl jít koupat…

  • Dnes se ale na žádný z těchto momentů, filmů ani vtipů nepodíváme. Podíváme se na začátek Watermanova příběhu, který nás postaví na rozcestí víry; na nás bude rozhodnutí, zda je to jen nějaký příběh, nebo živé slovo od Boha.

Biblický text: Ex 2,1-10

Muž z Léviova domu šel a vzal si lévijskou dceru. 2 Žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, jak je půvabný, ukrývala ho po tři měsíce. 3 Ale déle už ho ukrývat nemohla. Proto pro něho připravila ze třtiny ošatku, vymazala ji asfaltem a smolou, položila do ní dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu. 4 Jeho sestra se postavila opodál, aby zvěděla, co se s ním stane. 5 Tu sestoupila faraónova dcera, aby se omývala v Nilu, a její dívky se procházely podél Nilu. Vtom uviděla v rákosí ošatku a poslala svou otrokyni, aby ji přinesla. 6 Otevřela ji a spatřila dítě, plačícího chlapce. Bylo jí ho líto a řekla: „Je z hebrejských dětí.“ 7 Jeho sestra se faraónovy dcery otázala: „Mám jít a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě odkojila?“ 8 Faraónova dcera jí řekla: „Jdi!“ Děvče tedy šlo a zavolalo matku dítěte. 9 Faraónova dcera jí poručila: „Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti zaplatím.“ Žena vzala dítě a odkojila je. 10 Když dítě odrostlo, přivedla je k faraónově dceři a ona je přijala za syna. Pojmenovala ho Mojžíš (to je Vytahující). Řekla: „Vždyť jsem ho vytáhla z vody.“

Dřív, než se pustíme do tohoto příběhu, položme si několik otázek: Proč zrovna tento text? Kde se vzal Mojžíš a jak to souvisí s příběhy (super) hrdinů Tóry, se kterými jsme se dosud seznamovali?

Příběh Bible začíná Pradějinami – nedatovatelnými předpotopními příběhy stvoření, pádu, první vraždy, potopy, stavby babylonské věže. Tato část nás v naší sérii seznámila s Earthmanem Adamem a Rainmanem Noem. Pokrývá tisíce let; pak vyprávění zvolňuje tempo a zoomuje na Abrahama, Izáka, Jákoba a Josefa.

Linie vyprávění nám ukazuje Boží charakter, který naplno poznáváme v Hrdinovi, avšak jeho stíny jsou v tom nejlepším slova smyslu vidět ve všech (super) hrdinech. Bůh stvořil svět a řekl, že je to dobré. Stvořil člověka, požehnal mu a dal mu za úkol naplnit zemi.1 Člověk se ale v Adamovi otočil k Bohu zády a třetí kapitolou Bible (Gn) začínají příběhy toho, jak roste zlo, a jak se lidé ocitají na sestupné spirále zkázy.

Ve dvanácté kapitole povolává na cestu následování Abrahama a uzavírá s ním smlouvu, že skrze něj chce požehnat celému světu. Skrz svůj lidchce uvést svět do pořádku. Čteme příběhy Abrahama, Izáka, Jákoba i Josefa. Každá generace se znovu zpronevěřuje Božímu plánu a s každou generací patriarchů Bůh obnovuje svůj slib spásy.

Kniha Genesis končí scénou hostiny Josefa a jeho rodiny v Egyptě, kde jim Bůh žehnal, dařilo se jim a došli přízně u faraona. Kniha exodus svůj děj začíná o čtyři století později. Potomci Abrahama naplňují Boží úkol: „Izraelci se rozplodili, až se to jimi hemžilo, převelice se rozmnožili a byli velice zdatní; byla jich plná země.2

Přišel nový král, přišla nová situace. Josefa neznal – nebo nechtěl znát. Vždyť ten člověk má něco společného s Bohem, ale on si myslí, že je sám bohem3. A protože jich bylo hodně a protože sídlili na strategickém území, dostal strach. A když člověk dostane strach, dělá zlé věci.

První kapitola Exodu nám zachycuje zrod první genodicy: farao nařídil házet všechny narozené chlapce do Nilu. „Řeka, která přináší život Egyptu se má stát řekou smrti Izraele.4 Stejně jako při příběhu stvoření, vody představovaly smrt, nyní jsou to opět vody (Nilu), co představují smrt.

(2) 3x Waterman a Boží záchrana z vody

Podívejme se už tedy konečně do našeho dnešního textu na Watermana – uděláme to celkem třikrát: (1) Ukážu tři důvody, proč si myslím, že Hero Bible přezdívá Mojžíše Watermanem a jak to souvisí s tím, že Boží záchrana má blízko k vodě; (2) podíváme se na obyčejné narození tohoto neobyčejného hrdiny Bible a na svědectví žen; (3) pokusíme se uzavřít kruh návratem na počátek, kde budeme stát před Božím slovem s výzvou k rozhodnutí.

Nemám k tomu žádnou teologii, ale je to spíše takový postřeh: Bůh zachraňuje kolem vody. Ne vždy, ne každého; ale v dnešním textu můžeme nalézt paralely. Mojžíš je Waterman – vodní muž. Mám tři texty z Ex, kterými podepřu, proč si myslím, že si to myslí autoři Hero Bible:

(1) Mojžíšovo narození bylo spojeno se záchranou z vod smrti. Mojžíšovo jméno znamená vytažený/vytahující. (2) Přechod přes Rudé moře se stal nejslavnější scénou Mojžíšova života a mnoha filmů. Vytažený z vod smrti se stal tím, kdo vytáhl lid z otroctví do svobody. Rozdělil vody, které by jistě znamenaly smrt svého lidu a prošel s ním do nové budoucnosti, kterou jim dal Bůh. (3) Během putování na poušti několikrát zázračně daroval lidu zdroj pitné vody.

Bůh zachraňuje kolem vody. Začalo to u Noeho, když mu Bůh ukázal, že má postavit archu. Od smrti jej dělila jen tenká přepážka. Nyní u Mojžíše, který je Noemovi podobný: také je v arše života, která jej nese na vodách smrti. Od smrti ho dělí jen tenká přepážka. Nepotrvá dlouho, a ukáže se, že Mojžíš nebyl zachráněn jen tak. Byl zachráněn, aby zachraňoval. Unikl vodám smrti proto, aby záhy jeho přičiněním unikl vodám smrti jeho lid.5

O mnoho let později, když na kříži visel Hrdina, z jeho boku symbolicky vytryskla voda, když jej Římané propíchli kopím. Jako Církev dodnes připomínáme Boží záchranu pomocí vody – ve křtu.

(3) Obyčejné narození neobyčejného hrdiny

Další zastavení chci udělat u Mojžíšova narození jako takového. Je to obyčejné narození neobyčejného hrdiny. „Narození velikého Mojžíše bylo … tak obyčejné, že ani nemohlo být obyčejnější.“6 Žádné zázračné narození hrdiny, ale obyčejné narození člověka.

Možná je tam tak důležitá právě ona obyčejnost. Abychom si Mojžíše nezbožštili a nezapomněli na pravého Boha. Kalvín říkal, že lidské srdce je továrnou na modly, jež je neustále v provozu. A ten proces je velice jednoduchý.

Bůh se nás dotkne, promluví k nám, udělá zázrak nebo nám něco zjeví. My však máme tendenci chytat se okolností: jestli k nám promluvil v lese, uděláme si z něj posvátný háj. Jestli se mě dotknul na English Campu, mám tendenci si myslet, že je to jediný způsob, jak přivést lidi k Božímu doteku. Když mi Bůh něco ukázal skrz studium Bible, mám tendenci cpát všem ty stejné texty a metody čtení. Když Bůh za určitých okolností udělal zázrak, máme tendenci pokoušet se z toho udělat zákon (když se budeš chovat tak a tak, udělá to Bůh i tobě)…

Doufám, že je jasné, kam tím mířím: toto nebezpečí se týká každého z nás, protože jej máme zakódované v naší přirozenosti. Je přirozené, že se chytáme věcí a okolností, které jsou pro nás „hmatatelné“. Vzpomínky, místa, činnosti, emoce, … Chytáme se jich raději než Boha. Zároveň se raději chytáme čehokoliv či kohokoliv raději než Boha, a proto pisatel knihy Exodus zaznamenal Mojžíšovo narození takto obyčejně – abychom z něj nedělali boha, ale abychom šli za Bohem, jehož poslem se Mojžíš stal.

K Mojžíšově obyčejnému narození přidám ještě jednu věc k zamyšlení: Mojžíšovo jméno dává Egypťanka, ne Hebrejka – žena, ne muž. Jméno v tomto příběhu má pouze Mojžíš a dvě ženy z minulé kapitoly. Ostatní postavy jsou bezejmenné. Je pravděpodobné, že dostal egyptské jméno (např. Tuth­‑Mose), které ale znělo podobně jako hebrejské Moše.

(4) Návrat na počátek

Na potřetí, na závěr, se podíváme zpět na počátek. Když se Mojžíš narodil a jeho matka na něj pohlédla, řekla, že je dobrý. Je použito stejné slovo, jako ve vyprávění o stvoření světa, na který Bůh pohlédl a řekl, že je to dobré. Ano, je dobré, co se skrz Mojžíše stane; je dobré, že se našel někdo, s kým Bůh naplní svůj plán. A je dobré, že i on se stane dalším krásným stínem Hrdiny v údolí hrdinů.

Když matka posílala Mojžíše po Nilu v košíku vymazaném smolou, můžeme v tom vidět stín Noeho a jeho archy. Jen tenká přepážka chránila před smrtí utonutím. Mojžíš byl zachráněn, aby později zachránil celý lid. Avšak i zde je stínem Hrdiny, který položil svůj život, aby zachránil ten náš. Jeho lid se stává onou metaforickou archou, která jej přenese přes vody smrti k Bohu.

Nakonec se musíme rozhodnout, zda nastoupíme nebo ne. Zda je tento příběh další zajímavou historkou, nebo je v něm opravdu Bůh, se kterým se mnozí z nás setkali. Zda jsou to jen slova, nebo je v nich život. Jaký příběh slyšíme: bez Boha nebo s ním? Obyčejný nebo plný Božího milosrdenství?

Přestože i v tomto příběhu je Bůh skrytý za oponou dění, je mocně přítomný. O stránku dál začne s Mojžíšem mluvit a posílat jej k úkolu vysvobození lidu z otroctví. Avšak i v tomto prostém vyprávění můžu vidět neobyčejný příběh Božího milosrdenství, a proto jej předávám dál. Amen.

1Srov. Gn 1,28: A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

2Ex 1,7.

3Srov. Linden, Nico ter. Povídá se… podle Tóry, s. 186.

4Linden, Nico ter. Povídá se… podle Tóry, s. 188.

5Linden, Nico ter. Povídá se… podle Tóry, s. 190.

6Linden, Nico ter. Povídá se… podle Tóry, s. 188.

Share

Pastor
Jsem nadšenec do technologií, milovník knih, dobré kávy a přeučený introvert. Rád čtu a studuji Bibli a sdílím se o tom s druhými. Neustále hledám způsoby jak Ježíšův jeho příběh přiblížit dnešnímu člověku.

Recent Sermons

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *