kázání

Zahajujeme novou sezónu, která bude jiná, než ta předtím. Stojíme na prahu nového školního roku, na prahu nové sezóny a na začátku nové série bohoslužeb. Nová série Víc než dobyvatel na základě knihy Jozue nám ukáže na Boha, který nás na prahu nejistého vede přes nejrůznější životní výzvy do země zaslíbené. Kniha Jozue je knihou o Boží věrnosti, která nás vede, někdy spíš nese, vstříc zemi zaslíbené. Jozue dnes ukáže, že i navzdory nejisté sezóně můžeme ve víře vstoupit do toho, k čemu nás Bůh volá. Víra nám pomůže k přijetí výzvy, rozpoznání Boží věrnosti a poslušnosti Božím přikázáním1. Tak vstoupíme do Božího příběhu v zemi zaslíbené. Biblický text: Joz 1,1-9 (B21) 1 Po smrti Hospodinova služebníka Mojžíše promluvil Hospodin k Mojžíšovu pomocníku Jozuovi, synu Nunovu: 2 „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Ty ale teď vstaň a spolu se vším tímto lidem zde přejdi Jordán do země, kterou dávám synům Izraele. 3 Každé místo, na něž stoupne vaše noha, jsem vám dal, jak jsem slíbil Mojžíšovi. 4 Vaše území bude sahat od pouště až k Libanonu a od té veliké řeky, řeky Eufrat, podél celé země Chetitů až ke Středozemnímu moři, kde zapadá slunce. 5 Po všechny dny tvého života před tebou nikdo neobstojí; jako jsem býval s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě samotného a neopustím tě. 6 Buď silný a statečný, neboť ty dáš tomuto lidu za dědictví zem, o níž jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám. 7 Jen buď silný a velmi statečný, abys pečlivě dodržoval celý Zákon, který ti přikázal můj služebník Mojžíš. Neuchyluj se od něj napravo ani nalevo, a bude se ti dařit, kamkoli půjdeš. 8 Kniha tohoto Zákona ať se nevzdálí od tvých úst, ale přemítej o něm dnem i nocí, abys pečlivě dodržoval vše, co je v něm psáno. Tehdy budeš mít na svých cestách úspěch a tehdy se ti bude dařit. 9 Přikazuji ti: Buď silný a statečný, neboj se a nestrachuj, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“ (1) Kniha Jozue Kniha Jozue je jedním z klíčových příběhů celé Bible. Nachází se hned za Tórou (pět knih Nojžíšových, někdy se jí říká Pentateuch) a někteří badatelé ji s Tórou nerozlučně spojují a mluví o hexateuchu (šesti knihách). Kniha Jozue spojuje Tóru se zbytkem písem Starého zákona. Bez příběhu knihy Jozue bychom neměli zbytek Bible. „Pokud by Izrael nevstoupil do země zaslíbené, slavné příběhy Gedeona a Samsona, nebo Saula, Davida a Šalamouna, příběhy proroků a králů Judských i Izraelských, by nikdy nemohly být vyprávěny.“2 Kniha Jozue je na klíčovém rozcestí jak kánonu Písma, tak i Božího jednání s Izraelem. Na klíčovém rozcestí se nachází i vlastní příběh knihy Jozue: Po Mojžíšově smrti stojí Boží lid na prahu země zaslíbené, ve které ale ještě není. Posledně do ní nevstoupili. Mojžíš, který vyvedl lid z Egypta, mezi nimi už není. Pokud má příběh Izraele jako Božího lidu pokračovat, musí Tóra pokračovat knihou Jozue. Kniha vypráví příběh o čtyřech dějstvích: (1) V prvních pěti kapitolách Jozue vede Izrael do země zaslíbené; (2) V následujících šesti kapitolách popisuje bitvy s Kenaanci; (3) V dalších jedenácti kapitolách Jozue rozděluje zemi; (4) V závěrečných dvou kapitolách jsou zachycena Jozuova poslední slova.3 Jozue je v Tóře představen jako Mojžíšův asistent; nyní se stává novým Mojžíšem. Bůh rád používá příběhy velikánů, aby je sám naplnil. Bible nám později ukazuje Ježíše jako dokonalého Mojžíše, jako pravého Jozue, který vysvobozuje lid z otroctví hříchu a vede do země zaslíbené, kde vládne Bůh jako nebeský Otec. Jozue jako nový Mojžíš se Mojžíšovi podobá a kniha nás v tom nenechává na pochybách. Nechává nám hned několik paralel s Mojžíšem: Jak Mojžíš, tak i Jozue přijal povolání od Boha a vedl lid do země zaslíbené. Jak Mojžíš, tak i Jozue se na počátku nacházeli v bezvýchodné situaci, ze které je mohl vyvést jenom Bůh. Jak Mojžíš, tak i Jozue prošel rozdělenými vodami vstříc zemi zaslíbené. Jak Mojžíšův život, tak i život Jozuův končí závěrečnou řečí, kdy nabádá lid, aby se držel Hospodina. (2) Víra: Přijmout výzvu Otázka, která pálila lid zní: „Jak se tam dostaneme?“ V situaci, ve které je Jozue povolán, aby vedl lid, panují nejistota, pochyby, selhání, strach a špatná zkušenost. Není to lehké rozhodnutí: nejde jen o to vládnout lidu, ale vést jej do neznáma vstříc zaslíbení. Jozue strávil po Mojžíšově boku řadu let, a proto dobře znal slabosti lidu. Přestože už byl daleko za hranicí středního věku, Jozue přijal Boží výzvu a odpověděl na volání do služby. Když nás Bůh volá do služby, není to volání k jednoduchému úkolu. Jako Jozue častokrát čelíme obrovským překážkám; fyzickým, mentálním, emočním, duševním i duchovním. Častokrát nám brání strach, abychom vstoupili do něčeho úžasného, co pro nás Bůh připravil. Když jsem odpovídal před lety na Boží povolání do služby, shrnul řekl jsem k tomu: Nemám na to, a právě proto jdu do toho! To, k čemu jsem volán není v mých silách uskutečnit. Země zaslíbená je plná obrů, proti kterým nemám šanci. Aby se povolání stalo realitou, potřebujeme Boží milost, Boží pomoc, Boží zásah. A právě proto nám nezbývá než věřit a udělat krok do neznáma. Jozue nebyl v ideální pozici. Jeho mentor a přítel zemřel. Jozuova nejlepší léta jsou minulostí. Řeka Jordán je v tomto ročním období rozvodněná a v plné síle – oč jednodušší by bylo počkat na období sucha. Kéž by to povolání přišlo před deseti lety, to jsem byl v lepší kondici. Kéž by přišlo za pár let – to se stihnu připravit. Kdybych jen vědět, co mě tam čeká… Je takřka pravidlem, že Vás Bůh bude volat v ten nejnemožnější okamžik, protože se vám to zrovna teď ale opravdu nehodí! Zítra mám zkoušku; bolí mě noha; jsem unavený; ten člověk mě ale fakt štve; nejsem připravený; nikdy jsem to nedělal; na tohle jsem příliš mladý/starý … Udělat první krok je těžké, ale ty další jsou pak snazší – zvykneme si. Spolu s dalšími kroky ale přicházejí další výzvy4: (1) nezabloudit: neuchýlit se od cíle nalevo ani napravo. Lid je vyzývám k tomu, aby se držel Božího Zákona; směrovkám ke skutečné svobodě pro život před Boží tváří. (2) vytrvat navzdory tomu, že nevidíme výsledky tak rychle, jak bychom chtěli; občas je cesta následování dlouhá a vyčerpávající. Je unavující potýkat se se stejnými potížemi stále dokola. Služba Bohu není sprint, ale maraton – je třeba vytrvat. (3) nenaletět modlám, které se nás snaží svést z cesty života. Tehdy byly modly z kamene, kovu a dřeva; dnes jsou ze zážitků, touhy a papíru (peníze, úspěch, vzdělání, status a moc). (4) zachovat si čistý štít: nenechat se poblouznit příjemnými věcmi, které nejsou špatné, ale nikam nás neposunou; neztrácet čas, který nemáme. (3) Povzbuzení: Rozpomenout se na Boží zaslíbení a věrnost Nyní zbývá otázka, co s tím. Nerad bych, aby toto kázání vyznělo, že následování je něco těžkého a že se musíme snažit. Ano, je to jeden aspekt, ale není to ten hlavní. Není to o naší snaze, ale o Bohu, který nám chce být nablízku a který chce jednat mezi námi, v nás a skrze nás. Jozue stál s posláním na prahu země zaslíbené, do které vkročí a kterou získá. Ne pro své výkony, ale z Boží milosti. Jozue má totiž před prvním krokem víry něco, co mu nikdo nevezme: zkušenost s mocným, osobním a blízkým Bohem. Má zkušenost s Boží věrností (s tím, jak Bůh jednal v minulosti) a naději v Boží zaslíbení (víru v to, že bude Bůh jednat v budoucnosti opřenou o jeho slovo). Jozuova zkušenost je rozkročená mezi minulostí a budoucností. Nyní potřebuje víru, aby mohl vykročit. Povzbuzením je mu k tomu Boží slovo, Boží zaslíbení a jeho zkušenost s přítomným Bohem. (1) Jozuova zkušenost a naděje se opírá o Boží přítomnost, která je mocná. Bůh vyvedl Izraelce z Egypta zázračným a mocným způsobem. Čtyřicet let je vodil po poušti, dával jim manu, pokrm z nebe a svou moc zjevil v činech, kterými provázel putování svého lidu. Moc Božího lidu není v jeho síle, ale v Boží síle. Když sebereme odvahu a vykročíme na cestu následování Ježíše, také nám zaslibuje svou moc a svou přítomnost v našich životech skrze Ducha svatého5. (2) Jozuova zkušenost a naděje se opírá o Boží přítomnost, která je osobní. Jozue nevěří v nějakého boha, ale v Hospodina. Boha, který se dal poznat Mojžíšovi, se kterým rozmlouval, když Jozue byl u toho. Jozue viděl vztah s Bohem z první ruky a nyní je mu dán. Boží moc není ani zprostředkovaná anděly, ani neosobní silou. Bůh se dává poznat jako osobní a mocný. I když Boha nevidíme, je zde. Izraelci byli ochotní čelit výzvám, které před nimi ležely, protože Bůh byl s nimi.6 (3) Jozuova zkušenost a naděje se opírá o Boží přítomnost, která je neustálá. Jozue nebude opuštěný. Bůh mu zaslíbil svou přítomnost po všechny dny jeho života. Jozue může být silný a odvážný, protože Hospodin mu zaslíbil svou neustálou přítomnost. O pár set let později se Ježíš zavázal svou přítomností svým učedníkům. Dal nám svého Ducha, aby žil v nás a my nebyli sami.7 (4) Pojďme tam! Osobní, mocný, stále přítomný Bůh se dal poznat Jozuovi. Jeho příběh ale nekončí. Díky Jozuově víře příběh Izraele pokračuje, díky Jozuově poslušnosti příběh Božího jednání s lidmi pokračuje; Bible pokračuje. Dodnes se tento osobní, mocný a přítomný Bůh dává poznávat jako Ježíš Kristus. Už ne pouze pro konkrétní národ, ale pro celý svět, pro každého člověka. Bůh přišel mezi nás, stal se jedním z nás a dokázal svou osobní přítomnost a moc ve svém narození, životě, smrti a vzkříšení. Nyní nás volá k víře a k tomu, abychom spolu s ním dobývali zemi zaslíbenou. Pojďme do země zaslíbené – do země, kterou nám dává Bůh, země, kde vládne Bůh, země, ve které přijmeme požehnání od Boha. Věřím, že země zaslíbená má pro každého z nás tři rozměry: (1) Jsme zváni k dobývání vlastního života, který dáváme Bohu, aby vládl a přijímáme požehnání. Věřím v proměňující moc Boží přítomnosti v lidském životě. Věřím, že Ježíš může proměnit způsob, jak se díváme na svět, jak spravujeme své finance, jak žijeme ve vztazích, jak trávíme svůj čas. Věřím, že nás může zcela naplnit životem tak, kam ho pustíme. (2) Jsme zváni dobývání životů druhých pro Boha, šířením Boží lásky a dobré zprávy evangelia; voláním druhých k následování Ježíše. (3) Jsme zváni k dobývání území města, kde žijeme. Věřím, že Církev může a má být svou přítomností požehnáním pro místo, kde žije. Nejen jednotlivci, ale i společenství jsou solí země a světlem světa: viditelným znamením toho, jak to vypadá, když v životech vládne Bůh. Jozue je víc než dobyvatel. Je předobrazem toho, jak nás Bůh chce vést. Jeho příběh je předobrazem Ježíše Krista, který nás volá i dnes k víře. Je Bohem osobním, mocným a přítomným, který nás chce uvést do země zaslíbené. Pojďme ji dobývat spolu s ním! Amen. 1Srov. Rochelle, Michael. Kázání How to Get From Here to There: Joshua 1. poznámky jsou dostupné na webu: https://www.lifeway.com/en/articles/sermon-courage-faith-conquer-joshua-1 2McConville, J. Gordon; Williams, Stephen N. Joshua: The Two Horizons Old Testament Commentary, s. 1. 3Rozdělení knihy Jozue je převzato z The Bible project, dostupné na https://thebibleproject.com/view-resource/218 4Srov. Wilson, Ken. Synopsis of Joshua messages, s. 1; interní materiál FBC Conway (AR, USA). 5Srov. Srov. Rochelle, Michael. Kázání How to Get From Here to There: Joshua 1. poznámky jsou dostupné na webu: https://www.lifeway.com/en/articles/sermon-courage-faith-conquer-joshua-1 6Srov. Ibid. 7Srov. J 14,15-18 (o příchodu Ducha svatého „… nenechám vás jako sirotky“)

Biblické odkazy: Joshua 1:1-9

Více kázání od Kázání David Živor | Stáhnout Audio

Z Série: "Jozue"

Sermon Notes