David Živor - 28.7.2019
Kdo by to byl řekl? Saul
Někteří z nás se vrátili z English campu minulý týden, někteří se vrátili dnes. Důvodem, který stojí za zrodem těchto campů je, že jsme se setkali s Boží milostí, která proměnila naše životy. Věříme, že tato milost přichází v Ježíši ke každému z nás, a proto se o ní chceme rozdělit i s Vámi. Věříme, že ta nejlepší proměna, za kterou stojí Boží milost, je dodnes dostupná každému z nás. Dovolte mi začít otákou: Máte rádi filmy a příběhy o proměně charakteru? Myslím si, že alespoň někdo z Vás to bude mít stejně jako já: nic mě ve filmu nezklame víc, než když se kladný hrdina změní v záporáka. Jak nemilé zklamání to bylo, když se v Pánovi prstenů vybarvil na první pohled přátelsky vypadající Saruman; nebo když Anakin přešel na temnou stranu a stal se Darth Vaderem. Podobně to funguje i obráceně. Nic mě nenadchne víc, než když se záporák stane kladným hrdinou. Jak milé překvapení to bylo, když se ve druhém Terminátorovi objevil T‑800, který přišel Johna zachránit; nebo když se Teal‘c přidal k týmu ve Stargate. Tato ilustrace není dokonalá. Proměna z padoucha v hrdinu je totiž čistě křesťanskou doménou. Můžeme jí vidět pouze ve Sci‑Fi, ale jinak se taková proměna bez nadpřirozeného zásahu nestane. Věříme, že setkání s Ježíšem ale takovou moc mají. Věřím, že setkání s Ježíšem stojí na počátcích těch nejzásadnějších proměn životů. Věřím, že setkání s Ježíšem jsou proměňující v tom nejlepším slova smyslu; že Bůh rád zasahuje způsobem, který je překvapivý a který obrací situace i lidské životy vzhůru nohama; že pokud mu vírou dáte příležitost, může ještě dnes udělat něco úžasného i ve Vás. Dnes se společně s Vámi chci podívat na Saulovo setkání s Ježíšem, které zcela změnilo jeho život. Doslova jej obrátilo vzhůru nohama. Proměna, kterou na Saulovi můžeme vidět je svědectvím o tom, že Boží milost je připravena pro každého, kdo se jí vírou chytí. Biblický text: Sk 9,1-19a (B21) 1 Saul stále ještě chrlil smrtelné výhrůžky proti Pánovým učedníkům. Šel za veleknězem 2 a vyžádal si od něj listy pro synagogy v Damašku, aby tam mohl vyhledat přívržence té Cesty – jak muže, tak ženy – a přivést je v poutech do Jeruzaléma. 3 Když už se cestou blížil k Damašku, náhle ho obklopilo světlo z nebe. 4 Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ 5 Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. 6 Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“ 7 Muži v Saulově doprovodu zůstali stát bez hlesu; slyšeli totiž hlas, ale nikoho neviděli. 8 Když se Saul zvedl ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho do Damašku odvést za ruku. 9 Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil. 10 V Damašku žil jeden učedník jménem Ananiáš. Pán ho ve vidění oslovil: „Ananiáši!“ Odpověděl: „Zde jsem, Pane.“ 11 Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá. V Judově domě najdeš Saula z Tarsu – hle, právě se modlí 12 a ve vidění spatřil muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl.“ 13 Ananiáš namítl: „Pane, slyšel jsem od mnoha lidí, kolik zla ten muž napáchal tvým svatým v Jeruzalémě! 14 A teď má i zde od vrchních kněží pověření, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno!“ 15 Pán mu však řekl: „Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba – bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele 16 a já mu ukážu, kolik musí vytrpět pro mé jméno.“ 17 Ananiáš tedy šel do určeného domu. Vešel dovnitř, vložil na něj ruce a řekl: „Bratře Saule, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys prohlédl a byl naplněn Duchem svatým.“ 18 Saul náhle prohlédl, jako by mu z očí spadly šupiny. Potom vstal a dal se pokřtít. 19 Přijal pokrm a posilnil se. Saulův příběh je příběhem Boží milosti, která se projevuje v naší slabosti1; projevuje se tam, kde si už nečiníme nárok na to, jak věci budou. Pak bude Ježíš zářící hvězdou a ukáže Boha jako Toho, kdo mění nejen situace, ale i životy; často tím nejméně očekávaným způsobem. Kniha Skutků začíná zaslíbením Boží neutuchající přítomnosti v životech Ježíšových učedníků. Učedníci jsou naplněni Duchem svatým a zmocněni k tomu, aby byli Ježíšovými vyslanci po celém světě. Od toho okamžiku odvážně kážou evangelium, Bůh skrze ně mocně jedná a lidé nacházejí víru v Ježíše. Křesťané rostou co do počtu a začínají se střetávat s opozicí. Později je pro svou víru popraven Štěpán, tím začíná pronásledování křesťanů pro jejich víru. Vůdčí osobou tohoto pronásledování byl Saul; člověk, který stál u Štěpánovy popravy. Čteme o něm, že „… pustošil církev. Vcházel do domů, odvlékal muže i ženy a zavíral je do vězení.“2 Na začátku našeho textu Saul ještě chrlí smrt3; jeho životním cílem bylo vymýcení křesťanů. Dokud Saul dýchal, byl smrtelnou hrozbou. „Byl velmi nábožensky založený. Vyučil se u Gamaliela, což byla tehdy nejlepší dostupná škola. Měl upřímné záměry a upřímnou snahu. Byl dobrým farizejem, znal Bibli a upřímně věřil, že toto křesťanské hnutí je pro judaismus nebezpečné. Proto Pavel nenáviděl křesťanskou víru a nemilosrdně křesťany pronásledoval.“4 Saulovo pronásledování neznamená, že se Bohu vymkly věci z rukou. Bůh si může použít jakoukoliv situaci ke své slávě, včetně této. Také to neznamená, že by utrpení bylo jeho záměrem. Může ho ale použít pro tříbení našeho charakteru a šíření evangelia. Dokud křesťané nečelili nebezpečí, bylo jim spolu dobře. Nyní, když se rozprchli do všech stran, vzali s sebou i evangelium. Teprve pronásledování je donutilo uposlechnout Ježíšův příkaz získávat učedníky po celém světě.5 Kniha Skutků začíná slovy, že Bůh z učedníků udělá mocí Ducha svatého vyslance Ježíše Krista po celém světě. O kapitolu dříve čteme, že „Ti, kdo se rozprchli, ovšem kázali Slovo, kamkoli přišli.“6 Saulovo setkání s Ježíšem bylo tak dramatické, jak jen mohlo být. Na cestě do Damašku, kam se vydal pronásledovat křesťany, se dočítáme o Saulovu konci a zrození apoštola Pavla7: Setkává se s živým Bohem, se vzkříšeným Kristem, který právě obrátil jeho život vzhůru nohama. Oslnivá záře, hlas z nebe a Boží zásah stojí u jeho setkání s Ježíšem. „Někdy se Bůh vlomí do života člověka nápadným způsobem, jindy je obrácení tichá zkušenost.“8 Někdy je Boží hlas tichým šepotem, jindy ohlušujícím křikem; občas se nám ukáže, občas nám stačí jen ukázat cestu, občas nás musí popostrčit a jindy kopnout. Cesta k Bohu je pro každého jedinečná. Saul při svém setkání s Ježíšem zjišťuje, že je všechno jinak. Ježíš žije a evangelium, které se tak usilovně snažil vymýtit jako rouhání, je pravdivé. Také mu dochází, že veškeré jeho dosavadní jednání bylo zlé, že jednal jako slepý vůči pravdě a že šel proti samotnému Bohu. Ježíš je spojen se svými učedníky9; jsou Ježíšem, se kterým se lidé mohou setkat. Když Saul povstal, byl slepý. Do Damašku ho museli za ruku dovést jeho společníci. V minulosti Bůh slepotou ranil ty, kdo chtěli ubližovat druhým. Slepota byla nástrojem zabránění bezpráví, ve kterém šlo o život10. Nyní je Saul oslepen; Bůh tak zabránil jeho vražednému řádění. I tato situace je zprávou o Boží milosti a jednání, které staví na hlavu naše představy o tom, jak by věci měly dopadnout. Bůh Saula neodstranil, ale proměnil. Saul dostává z milosti druhou šanci a svůh první úkol: Jít do města a čekat. Dozví se, co má dělat dál. Boží proměna začíná smrtí starého Saula. Už nečteme o silném, sebevědomém, smrt šířícím Saulovi. Nyní vidíme slabého, bezmocného a zlomeného slepce, který nejede do Damašku zatýkat křesťany, ale sám přichází jako Kristův zajatec, kterému nezbývá nic jiného, než čekat na milost. Už nemá svůj jasný plán, ale je zcela odkázán na Boží milost a na milost lidí kolem něj. Boží milost nepřijímáme se zaťatou pěstí zdviženou do vzduchu, kdy říkáme: „Podívej, jdu si pro to, co mi patří.“ S takovou budeme jako Saul, který jde přes mrtvoly, aby dosáhl svého. Boží milost přijímáme s otevřenou rukou zdviženou k nebi, protože tím ukazujeme: „Podívej, nic nemám; potřebuji Tě; potřebuji Tvou pomoc.“ Otevřená ruka pouští to, co jsme měli, abychom mohli přijmout to, co pro nás má Bůh. Saul v temnotě a samotě poznává temná zákoutí své duše a zjišťuje, kým skutečně je. Děsivá představa setkání se sebou samým se stává jeho realitou, ve které si uvědomuje, že jej z toho může vysvobodit pouze Boží milost. Setkání s Ježíšem způsobilo, že Saul uvěřil, ale aby se stal Pavlem, potřebuje se s Ježíšem nejen setkat, ale dát mu také prostor, aby změnil jeho život. Skutečná proměna je způsobena Boží mocí, kterou má teprve přijmout. Co je jeho silou k proměně? Je to Duch svatý, kterým má být zanedlouho naplněn. Saul očekává Boží milost. Očekává další setkání s Ježíšem. Tentokrát k němu Ježíš nepřijde jako hlas z nebe, ale přijde jako Ananiáš. Ananiáš, Ježíšův následovník, který žil v Damašku se také setkal s Ježíšem a také dostal instrukce: Jdi a najdi Saula; právě se modlí a má vizi toho, jak se za něj modlíš, aby se mu vrátil zrak. Jaká myslíte, že byla jeho reakce? Byla zcela lidská. Ananiášovi bylo zatěžko uvěřit tomu, že by Saul mohl uvěřit. Byla to pro něj zkouška jeho víry. „Saul? To tak! Ten nikdy! To nejde. Slyšel jsem o něm jen to špatné! On nemůže být křesťanem, protože tolik ublížil tvému lidu!“ Boží milost obrací svět vzhůru nohama. Saul je nám připomínkou toho, že Bůh si může vybrat každého a otočit každou situaci. Ananiáš je nám připomínkou toho, že se můžeme stát Ježíšem pro druhé. Neupírejme nikomu možnost setkat se s Ježíšem jen proto, že nad ním zlomíme hůl a řekneme si: Ten? Ten nikdy! Naše víra v druhé jim může pomoct k víře a může ovlivnit mnohé. Je to spíš láska, se kterou otevíráme náruč a říkáme: „bratře, sestro“, než připomínání starých vin, co člověka přivádí k Ježíši a přesvědčí ho o pravdě evangelia. Nepřijímejme milost se zaťatou pěstí, protože to není milost, ale naše představy. Přijímejme Boží milost s otevřenou rukou, ze které pouštíme všechno, abychom od Boha mohli přijmout víc. Přijímejme Boží milost s rukou, srdcem a myslí otevřenými pro Boží jednání a nechme na Ježíši ať je promění. Ať jsou Vaše cesty do Damašku lemovány jakýmikoliv situacemi, nenechte je nad sebou prohlásit poslední slovo. To můžete přenechat Bohu, který v Ježíši přichází i k nám a nabízí nám životodárnou proměnu, ze které Bůh bude oslaven, my najdeme víru, Církev poroste a svět kolem bude žasnout. Amen. 1Srov. 2K 12,9. 2Sk 8,3. 3Doslova vydechoval výhrůžky a vraždu (Sk 9,1: … ἐμπνέων ἀπειλῆς καὶ φόνου ...) 4SNC Studijní Bible, s. 1547. 5Srov Mt 28,16-20. 6Sk 8,4. 7Srov. Sk 13,9. 8SNC Studijní Bible, s. 1546; pozn. 9,2-3. 9Srov. J 17,23. 10Srov. Gn 19,11; .
Biblické odkazy: Acts 9:1-19
