Chvála a sláva

Boží vůle se stala v Ježíši Kristu (Ef 1,3-14)

 

(1) Chvála a sláva v Pavlově modlitbě

Milí přátelé, minulou neděli jsem se pokusil o úvod k četbě Pavlova dopisu Efezké církvi – krásného dopisu, který je považován za klenot Pavlovy teologie. List Efezkým má šest kapitol, které se dělí na dvě hlavní části; první tři kapitoly nám říkají: „Jseš Božím dítětem;“ a následující tři kapitoly: „Tak se podle toho chovej.“ Hlavním tématem je tajemství jednoty Církve v Ježíši Kristu.

Příští neděli budeme mluvit o Pavlově modlitbě za Efezké, ve které se modlí, aby poznali Toho, který je hoden vší chvály a slávy – Ježíše Krista.

Apoštol Pavel začíná náš dnešní text chválou Boha, což je hlavním tématem našeho textu. Veškerá chvála a sláva Boží je zjevena a krystalizuje v Ježíši Kristu, jehož život, dílo, smrt a vzkříšení jsou důvodem k naší vděčné chvále. Dílo Boží Trojice nás vede ke chvále jeho slávy.

Biblický text: Ef1,3-14

Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů; v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří. Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším. V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy. V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.

Vše, k čemu směřuje vykupitelské dílo Boží Trojice, je ke chvále jeho slávy¹. Tato fráze se v textu opakuje třikrát a chválí celou Boží Trojici: Boha Otce za vyvolení lidí ke spasení; Boha Syna za jejich vykoupení a Boha Ducha svatého za jejich zapečetění k poslednímu soudu.

A u trojice na chvíli zůstaneme. Pavel chválí Boží Trojici: Otce, Syna a Ducha svatého; v této chvále je trojice výroků o chvále jeho slávy; a do třetice je tam také zmíněna trojice výroků o Boží vůli. Vše, o co jde, je ke chvále jeho slávy. To je nejvyšším Božím záměrem. „Božím konečným záměrem není vykoupení jako takové, ale chvála jeho slavného jména skrze vykoupení.“²

Náš dnešní text je formální bohoslužebnou modlitbou. Když se na něj důkladněji podíváme, můžeme v něm nalézt trojdílnou strukturu modlitby: (1) Chvála Boha, (2) víra v jeho spásu a (3) naděje pro Boží budoucnost. Doporučuji Vám vyzkoušet takovou modlitbou se občas modlit, protože vám to může otevřít oči pro nový pohled na Boha a jeho dílo.

Když se podíváme hlouběji do našeho textu, uvidíme v něm tři části: Apoštol Pavel píše věřícím k jejich povzbuzení, že byli (1) vyvolení Otcem; (2) vykoupení Synem a (3) zapečetění Duchem svatým ke chvále Boží slávy. Stručně řečeno, Bůh Otec spasení ke svojí slávě spunktoval, Syn jej vykonal a Duch svatý jej zpečetil.

(2) Požehnáni požehnáním Požehnaného

Právě chvála Boží slávy, totiž aby se Bůh oslavil, je jeho hlavním cílem. Bůh se chce oslavit skrze nás. Božím přáním je, aby naše životy byly takové, že když se na ně někdo podívá, řekne: „Bůh je slavný!“ Božím cílem je oslavit své svaté jméno v Ježíši Kristu.³

Jedna nedokonalá ilustrace chvály něčí slávy mě napadla, když jsem přemýšlel o oslavě pro někoho nám blízkého. Zorganizovali jste někdy oslavu pro někoho jen proto, že jste chtěli, aby si tu chvíli užil? Stálo vás to čas, peníze a nervy. Ale když to vypuklo, nebylo na té sešlosti důležitějšího člověka, který byl oslavován – ať už proto, že má narozeniny, nebo pro svůj úspěch.

S chválou Boží slávy je to v Kristu podobné. Celý život a veškeré dílo Ježíše Krista přináší Bohu chválu a slávu. Bůh oslavuje sám sebe – Je to neustálý tanec Boží Trojice, kde každá osoba (Otec, Syn a svatý Duch) svým dílem z lásky oslavuje Boha. Ta prýští dál a stává se nám požehnáním skrze Ježíše Krista.

Však apoštol Pavel mu také vzdává chválu hned na začátku – List Efezkým začíná chválou Boha. Ježíš svou modlitbu Otče náš začíná chválením Boha. Bůh sám je zdrojem požehnání, které vede ke chvále jeho slávy (a je prima, že se to děje skrze naše životy). „Požehnaný … nám požehnal … požehnáním“⁴

Jakým požehnáním nám tedy Požehnaný požehnal? List Efezkým nám píše o čtyřech.

(1) Bůh Otec nám požehnal vším nebeským požehnáním, abychom byli odrazem jeho slávy na zemi. Zároveň ono „veškeré nebeské požehnání“⁵ je duchovním darem pro duchovní bitvu, která zuří kolem nás. Vše, co je potřeba k nadpřirozenému boji⁶, je nám dáno jako duchovní požehnání nebeských věcí.

(2) Bůh Otec nás vyvolil, abychom mohli obstát před ním jako svatí a bezúhonní. Obstát před Boží svatostí je možné pouze z Boží milosti, která se stala v Ježíši Kristu. Svatí můžeme být pouze díky Kristově svatosti a bezúhonní pouze díky jeho prolité krvi.

(3) Bůh Otec nás předurčil k synovství; v Ježíši Kristu nám dává moc stát se Božími dětmi, jak píše na začátku svého evangelia Jan⁷. Díky Kristu tak z Boha stává náš Otec, který je v nebesích.

(4) Bůh nám dává poznat svojí vůli. Text mluví o Boží vůli hned třikrát. A třikrát se naplňuje v Ježíši Kristu, jako vyvrcholením Boží slávy k jeho chvále. Boží vůlí je naše předurčení k synovství, které se naplňuje díky Ježíši; Boží vůlí je odhalení tajemství sjednocení všeho a všech v Kristu. Boží vůlí je také to, abychom díky Kristu měli podíl na jeho poslání.

(3) Ježíš Kristus středem dění

Když nastoupíme do London Eye, máme díky jeho výšce celé město jako na dlani. Podobně můžeme vnímat pohled na Pavlovu teologii z listu Efezkým, kde můžeme vidět to podstatné. Je to jako„ptačí perspektiva celého Božího plánu spasení, ze které Pavel neúnavně vidí, že všechno, co Bůh učinil, učinil v Ježíši Mesiáši a skrze Ježíše Mesiáše.“⁸

Všechno, oč jde se z Boží vůle stalo v Ježíši Kristu. On je ztělesněním Boží slávy; on je ten, v koho věříme; v něm máme podíl na dědictví sláv a v něm se uskutečňuje chvála Boží slávy. Boží požehnání přichází v plnosti pouze v Ježíši Kristu. Vyvolení jsme byli v Ježíši Kristu; Božím dětmi se stáváme v Kristu a svou vůli Bůh zjevil v Ježíši Kristu. Když mluvíme o chvále Boží slávy, nejde nemluvit o Ježíši.

Stejně tak nelze mluvit o Církvi bez Ježíše. Hledáme­‑li jednotící prvek celé Církve, je to právě Ježíš Kristus. On je zdrojem jednoty církve. V devátém verši Pavel píše, že Bůh nám oznámil tajemství své vůle, kterým je sjednocení všech v Kristu Ježíši.⁹ Ještě připomenu, že když Pavel píše v listu Efezkým o tajemství, píše téměř jistě o evangeliu.

Nyní, po tom všem, co jsme slyšeli, zkusme o Ježíši přemýšlet jako o chvále Boží slávy. On je základem Efezké církve, on je základem každé církve. Ježíš Kristus je ten, v koho jsem uvěřil a koho zvěstuji každou neděli (nebo se o to snažím nejlépe, jak umím).

Pastorem jsem se nestal, protože jsem si jednoho dne řekl, že dělat v církvi je dobrý byznys, ani proto, že bych měl potřebu se nějak zviditelňovat, ani proto, že jsem chtěl mluvit před lidmi. Stal jsem se tím, kým jsem z Boží milosti, která se pro mě stala v Ježíši Kristu skutečnou.

Církev v Řepích nebuduji proto, abych měl obživu, ale abych tím oslavil Ježíše Krista. Aby i moje dílo bylo součástí chvály jeho slávy. Mým přáním je, aby, když se někdo podívá na Pochodeň, aby si řekl: Bůh je slavný; aby si řekl, že je to o Ježíši; protože On je tím důvodem, proč jsme tady. Ti, kdo věří Kristu, se stávají součástí chvály Boží slávy.

V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy. V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.