Svrchovaný Bůh

Smluvní podmínky (Dt 30,1-20)

2016-04-17 – Svrchovaný Bůh – Dt 30,1-20.mp3

(1) Preambule

• Jaký je Bůh? Je to pravý Bůh, který se dává poznat; který sestupuje a zachraňuje a který posílá svého služebníka se záchranou. Je to trojjediný Bůh, který je láskou která se rozdává; která druhé pozvedá a která ustanovuje společenství.

• Teze: Je to svrchovaný Bůh, který drží slovo; který neskrývá své úmysly s námi a který nabádá k rozhodnutí pro život.

Biblický text: Dt 30,1-20

Když na tebe toto všechno přijde, požehnání i zlořečení, jež jsem ti předložil, a ty si to vezmeš k srdci, kdekoli budeš ve všech pronárodech, do kterých tě zapudí Hospodin, tvůj Bůh, ² a navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší podle všeho, co ti dnes přikazuji, ³ změní Hospodin, tvůj Bůh, tvůj úděl, slituje se nad tebou a shromáždí tě zase ze všech národů, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil. ⁴ Kdybys byl zapuzen až na kraj světa, Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud shromáždí a vezme tě odtamtud. ⁵ Hospodin, tvůj Bůh, tě uvede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a ty ji znovu obsadíš a on ti bude prokazovat dobrodiní a rozmnoží tě víc než tvé otce. ⁶ Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ. ⁷ Všechny tyto kletby pak vloží Hospodin, tvůj Bůh, na tvé nepřátele a na ty, kdo tě nenávistně pronásledovali. ⁸ Ty budeš opět poslouchat Hospodina a dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím. ⁹ Hospodin, tvůj Bůh, ti dá nadbytek dobrého v každé práci tvých rukou, plodu tvého života a plodu tvého dobytka i plodin tvé role. Hospodin se bude opět nad tebou veselit k tvému dobru, jako se veselil nad tvými otci, ¹⁰ budeš­‑li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš­‑li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.

¹¹ Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. ¹² Není v nebi, abys musel říkat: “Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?” ¹³ Ani za mořem není, abys musel říkat: “Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?” ¹⁴ Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.

¹⁵ Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; ¹⁶ když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. ¹⁷ Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, ¹⁸ oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil. ¹⁹ Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo ²⁰ a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

Boží lid se musí řídit Boží vůli. Ale pouze tím, že se jeho vůlí budeme řídit, se Božím lidem nestaneme. Etika musí následovat přijetí; to jí není podmíněné.

„Není možné stát se Božím lidem dodržováním podmínek jeho smlouvy; avšak pro Boží lid je nezbytné, aby žil v souladu s Boží zjevenou vůlí.“¹

To, co jsme četli, je velice zajímavý text a je jedním z mých oblíbených. Mojžíš shromáždí po čtyřiceti letech putování pouští lid na dohled od země zaslíbené. Připomíná Boží smlouvu s lidem. Co se v ní píše? Dává se nám skrze ni poznat sám Bůh.

Starověké smlouvy se uzavíraly jinak, než ty dnešní. Dnes je podepíšete a je hotovo. Dříve se uzavíraly před dvěma či vícero svědky. Vyjmenovaly se požehnání z dodržení smlouvy a prokletí při jejím nedodržení. Obětovala se zvířata, aby smlouva byla zpečetěná krví.

Abrahamova smlouva s Bohem – rozsekanými zvířaty prošel Bůh, ne Abraham.

(2) §1 – smluvní podmínky

První odstavec na první pohled překvapivě neříká nic překvapivého. Podmínka když se budete držet YHWH a jeho zákona, bude vám dobře; když se od něj odvrátíte, bude vám zle, není ničím zvláštní.

Důležité je, že podmínky zbožného života jsou dány všem. Celý lid slyší ,co má dělat, aby nebyli odkázáni na pár zasvěcených.

Zajímavé je už první slovo: když na tebe dolehne… Ne jestli, ale AŽ to na tebe padne. Až na vás padne tíže trestů, které popisuji zde ve smlouvě, budete mít na výběr. Když se vrátíte, přijmu Vás!

Avšak i v těchto podmínkách je zaslíbení. YHWH věděl, že lid neposlechne, že je potrestá a že si na Boha vzpomenou, až jim bude opravdu úzko. A tak se i stalo.

Lid se skutečně odvrátil od Hospodina, Hospodin lid skutečně odvedl do zajetí a tam byli opět postaveni před rozhodnutí víry: uvěří příběhu o mocném zachránci, který je vyvede ze zajetí do svobody?

Bible tak pokračuje ve vyprávění o Božím charakteru – zachránce: Lid trpí, volá k Bohu a on přináší záchranu. Exodus. Exil. Ježíš.

(3) §2 – dostupnost služeb

Nejen Boží zákon – zjevení Boží vůle – ale ani Boží záchrana nám není vzdálená. Boží zjevení je dostupné z části všem, kdo se dívají kolem sebe. Cele je ale přístupné těm, kdo otevírají Bibli a hledí na Ježíše. Tam Bůh zjevil cele svou vůli pro nás.

Cesta k životu vede přes Ježíše a jeho kříž. Je to tajemství, které ale není tajemstvím. Není to tajné učení svěřené jen pár vyvoleným. V Ježíši jsme vyvolení všichni, protože Bůh si vyvolil Ježíše.

Ježíš je blíž, než si myslíme. Není vzdálený, není nepochopitelný, není nedostupný ani mimo dosah. Je to Bůh blízký, co se dává poznávat a sestupuje k nám.

(4) §3 – závěrečná ustanovení a výzva k rozhodnutí

Závěrečná část pak vybízí k rozhodnutí přimknout se k Bohu, který je svrchovaný. Je svrchovaný, protože má moc učinit – a také že učinil – vše, co řekl. Když mluvil s Mojžíšem o záchraně, byl z toho exodus. Když mluvil s vyvoeným lidem v babylonském zajetí, opustili exil. Když ústy proroků předpovídal Mesiáše, přišel Ježíš. Bůh řekl – a stalo se tak. Je dobrý, spolehlivý a svrchovaný. Takovému Bohu stojí za to věřit. Amen.