Hledání Boží vůle

Pravá bohoslužba podle Boží vůle (Ř 12,1-2; J 3,16-17; 6,38-40; Ef 1,11-12)

2016-05-29 – Boží vůle – Ř 12,1-2.mp3

(1) Křesťané a Boží vůle

• Dneškem se naše série #JakyJeKrestan dostává do poloviny. Postupně odpovídáme na otázku, jak vypadá v praxi následování Ježíše Krista; jak vypadá křesťanský život.

• Je to život, který charakterizuje poslušnost Ježíšových přikázání: (1) Miluj Boha; (2) miluj svého bližního; (3) získávej mi učedníky.

• Jak takový život vypadá? Na tuto otázku odpovíme celkem šestkrát: (1) nebojí se přijmout utrpení; (2) jeho život charakterizuje svoboda; (3) hledá a následuje Boží vůli; (4) modlí se – hovoří s Bohem; (5) Bůh hovoří do jeho života; (6) zasvětil svůj život službě Bohu a druhým.

• (1) Následování Ježíše se nevyhýbá utrpení, když na něj dojde: zapřít sám sebe, vzít svůj kříž a následovat je výzva stejně těžká tehdy jako nyní. (2) Skutečnou svobodu nacházíme v Ježíši. Není to svoboda cochcárny, ale svoboda OD – PRO; svoboda od všech zlodějů života je svobodou pro druhého; jsme svobodni od hříchu pro lásku k Bohu a bližnímu.

• Dnešním témat je Boží vůle. Mluvil o ní Ježíš. Pavel se z Boží vůle stal apoštolem. Jaká ta Boží vůle tedy je?

• Teze dneška: Rozpoznání a následování Boží vůle je pravou bohoslužbou křesťanů. Svou vůli nám Bůh zjevil v Ježíši: záchrana v Ježíši pro životodárné společenství člověka a Boha. Je to něco, co se nám stalo; zároveň něco, oč musíme usilovat. Každý hledá své místo v Boží vůli za sebe i pro společenství.

Biblické texty: Ř 12,1-2; J 6,38-40; J 3,16-17; Ef 1,11-12

Ř 12,1-2: Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

J 6,38-40: neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.”

J 3,16-17: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

Ef 1,11-12: On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.

V Pavlově dopisu Římanům píše apoštol křesťanům o tom, jak má vypadat pravá bohoslužba. S Boží vůlí to souvisí, protože o ní to v konečném důsledku je: Rozpoznávejte vůli Boží a to, že jí budete vykonávat, ať je vaše bohoslužba. Opravdová, rozumná, bohoslužba (τὴν λογικὴν λατρείαν) není jen nedělní setkání v kostele, ale způsob života, který je milý Bohu – rozpoznávání a naplňování Boží vůle.

Taková by měla být naše pravá bohoslužba. Pavel to sice psal do Říma, hlavního města tehdejšího světa, ale jeho slova platí dnes stejně jako tehdy. Tím se ale dostáváme k otázce toho, jaká ta Boží vůle tedy je?

(2) Druhy Boží vůle

Téma Boží vůle může být dost filosofické a abstraktní, ale tak se mu dnes věnovat nechci. Když jsem o tom přemýšlel a četl o tomto tématu, viděl jsem několikero druhů Boží vůle:

(1) Svrchovanou Boží vůli, která se prostě stane; s námi nebo bez nás. Například při stvoření: Bůh řekl buď světlo a bylo světlo¹.

(2) Boží vůli zjevenou v Zákoně; je to něco, co se může, co by se mělo, ale nemusí stát. Je to zjevení Boží vůle, kterou ale nemusíme uposlechnout – i když to znamená nést následky a je to stejně moudré jako řezat pod sebou větev.

(3) Boží vůli zjevenou v Ježíši. Dokonalým naplněním Boží vůle je Ježíšův příklad, jeho život, smrt i vzkříšení. Ježíš nejednal podle svých přání, ale podle Boží vůle. Ježíš dokonale naplnil Zákon, ale zároveň šel daleko nad něj – jeho jednání ukázalo lásku a Boží příklon k člověku.

(4) Boží vůli zjevenou jednotlivci. Tu hledáme každý sám. Sám za sebe, ale zároveň i pro společenství, jehož jsem součástí. Zde si dovolím dvě upozornění:

(I) Boží vůle pro jednotlivce bude vždy vycházet ze zjevené Boží vůle záchrany a obnovy společenství. Nehledejme ji tam, kde nemůže být. Boží vůlí nikdy nebylo bojovat proti někomu, ale přivést všechny k záchraně v Ježíši Kristu.

(II) Pozor na BMV – Boží moji vůli. Na náboženské pojmenování svých přání, která nám ale nebyla Bohem zjevena ani potvrzena. Baptisté v tomto mají výhodu, že o Boží vůli hlasují: hledají a potvrzují si ji jako společenství. Když jsem zvažoval službu v Řepích, předložil jsem to Vinohradskému sboru, je­‑li to jen můj nápad či Boží vůle pro mě i sbor. Vnímám to jako potvrzení od Boha pro svou službu zde. Temnou stránkou BMV jsou manipulace s druhými (je Boží vůlí, aby ses stala mou ženou).

(3) Boží vůle jako něco, co se nám stalo

Nyní bych se chtěl zaměřit na jeden důležitý aspekt Boží vůle, která se nás týká: je to rozměr předávání dobré zprávy o smíření Boha a člověka v Ježíši Kristu², který se týká našeho poslání získávat Ježíši učedníky. Záchrana a obnova společenství je něco, co se nám v Kristu stalo, ale je to zároveň něco, do čeho musíme vstupovat a aktivně se na tom podílet.

Boží vůle je dobrá zpráva pro nás. Je to něco, co se nám díky Ježíši stalo. Je to evangelium o záchraně člověka v Ježíši Kristu pro lásku k Bohu a jeho společenství. Je to jedno z hlavních témat Janova evangelia, ze kterého jsem vybral dva texty ze třetí a šesté kapitoly.

Ježíš přišel, aby nám ukázal a sám naplnil vůli svého nebeského Otce; vůli o záchraně a životě ve společenství: „neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný.“³

Ježíš tuto vůli naplnil. Jeho smrt i vzkříšení byly součástí Boží vůle, která přišla člověku vstříc. Na jeho učednících nyní je, aby žili podle vůle Boha, který dává život. Pravá bohoslužba má ještě jeden rozměr, o kterém píše Pavel do Efezu: Ti, kdo upnuli svou naději na Krista se stávají nejen součástí přitakání k Boží vůli, ale také se stávají chválou Boží slávy. „Božím konečným záměrem není vykoupení jako takové, ale chvála jeho slavného jména skrze vykoupení.“⁴ Jinými slovy, není to o nás, ale je to celé o Ježíši Kristu.

(4) Boží vůle jako něco, do čeho vstupujeme

Boží vůle je něco, do čeho musíme vstupovat. Boží záchranná vůle nejedná o nás bez nás. Je to otevřená nabídka záchrany a nového života z moci Ducha svatého, do které ale musíme vstoupit, pokud ji chceme přijmout. Apoštol Pavel to ve svém dopise do Korintu připomíná:„Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem!“⁵

Boží vůli v tomto smyslu můžeme brát jako evangelium – je to dobrá zpráva, ale vírou v Ježíše se stává dobrou zprávou o nás. To je ten aspekt Boží vůle, který je mi nejbližší: záchrana v Ježíši. Boží vůle s člověkem se vždy týká jeho záchrany a obnovy společenství – s Bohem a člověkem. Z této perspektivy můžeme vnímat Ježíšovo přikázání lásky jako zaslíbení a cíl.

Boží vůlí je, aby všichni došli záchrany v Ježíši. Aby neztratil žádného z těch, které mu Otec svěřil. S tím souvisí i poslání získávat Ježíšovi učedníky. Přikázání s misií – a to není jen jedna z aktivit Církve, ale její samotná podstata. Christopher Wright⁶ řekl, že „Ježíš nedal misii své církvi; on zformoval církev pro svou misii.“

Boží vůle je vždy pro získávání druhých. Nechce ztratit nikoho. Proto je Církev svědkem smíření, kterého se dostalo světu v Ježíši. Když se toho nedržíme, nejsme církví.

Boží vůle se stala, když byl stvořen tento svět. Bůh řekl – a stalo se tak. Boží vůle se stala, když Ježíš přišel ztracený svět zachránit od nepřátel života. Boží vůle se stala i pro nás, když za nás Ježíš zemřel na kříži. A Boží vůle se může dít i s námi, když do ní vstoupíme s úkolem být svědky tohoto smíření, abychom Ježíši získali další učedníky. Moje přání je, ať se tohoto úkolu zhostíme jako jednotlivci i jako Pochodeň k Boží slávě. Ať vám v tom Pán Bůh bohatě žehná. Amen.