Povoláni ke svobodě

Ježíšem osvobození od zlodějů života (Ga 5,1-6.13-14)

2016-05-22 – Křesťanská svoboda – Ga 5,1.13.mp3

(1) Svoboda v evangeliu

• Před šesti týdny jsem tu stál před vámi s druhým kázáním série #JakyJeBuh a dnes tu jsem s druhým kázáním ze série #JakyJeKrestan.

• V této sérii se podíváme na to, jak uvést do praxe to, čemu o našem Bohu věříme. To, čemu věříme má velký vliv na to, jací jsme. Jako křesťan věřím, že jsme byli stvořeni pro mnohem víc, než nám říká svět kolem nás. Když jsme se zamysleli nad tím, jaký je Bůh, ve kterého věříme, je nasnadě ukázat si, jak vypadá život s takovým Bohem.

• #JakyJeKrestan Křesťan je následovník Ježíše Krista, který se drží Ježíšových tří přikázání: (1) Miluj Boha; (2) miluj svého bližního; (3) získávej mi učedníky.

• Jak takový život vypadá? Na tuto otázku v naší sérii odpovídám celkem šestkrát: (1) nebojí se přijmout utrpení; (2) jeho život charakterizuje svoboda; (3) hledá a poznává Boží vůli; (4) modlí se – hovoří s Bohem; (5) Bůh hovoří do jeho života; (6) zasvětil svůj život službě Bohu a druhým lidem.

• Dnešním tématem je druhý charakteristický rys života křesťanů: svoboda. Když mi bylo 10 let, viděl jsem film Statečné srdce¹, ve kterém mě uhranul zápas Williama Wallace za svobodu. Ernest Hemingway řekl, že nic není důležitější než svoboda.

• My se společně podíváme do Pavlova dopisu Galatským. To je krásná kniha Bible, jejímž hlavním tématem je právě svoboda.

• Skutečnou svobodu nacházíme v Ježíši Kristu. On nám otevřel cestu k Bohu a do nového, svobodného života. Není to svoboda, kde si můžeme dělat co chceme, ale svoboda, která láme pouta všeho, co nás okrádá o život. Je to svoboda pro druhého, ve které můžeme – a máme – milovat: Boha i bližní.

Biblický text: Ga 5,1-6.13-14

Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. ² Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte­‑li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje. ³ Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon. ⁴ Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti. ⁵ My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí. ⁶ V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je­‑li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou. … Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.¹⁴ Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!

Severně od Montrealu zamrzají jezera na víc než čtyři měsíce. Lidé po tlustém ledu můžou chodit, bruslit, ale i jezdit auty. Cesta se jim výrazně zkrátí. Je senzační navštívit přátele z vesnice na druhé straně jezera bez zajížděk. Ale ke konci března, začátkem dubna přichází jaro, kdy led začíná povolovat a lidé už nemůžou řídit na jezeře. Sem tam se najde nějaký vesničan, který nechá utopit auto, které se propadne přes led. Už nejde jet přes, pokud chcete jet autem, musíte v trajektu.

Pavlův důraz v dopisu Galatským je přesně zde: V Kristu přichází jaro k Božímu lidu. Po tisíce let bylo jejich přátelství s Bohem ustanoveno Zákonem. To však byl vždy zimní režim čekání. Během zimy jsou vhodné některé způsoby cestování. Nyní ale přichází jaro – staré způsoby cestování již nejsou možné. Tentokrát jaro přišlo nadobro. Boží nový věk se vlomil do světa a zima už nikdy nepřijde. Mesiáš (Kristus) připravil flotilu lodí, které jsou připraveny převézt každého, kdo na břehu zanechá svůj starý vůz.²

(2) Svoboda v evangeliu

Tuto bohoslužbu jsme začínali čtením textu z Janova evangelia³. Ježíš říkal, že ti, kdo jsou jeho skutečnými učedníky, zůstávají v jeho slovu. Zaslíbil, že poznají pravdu, která je osvobodí. Tou osvobozující pravdou je sám Ježíš, který v Janově evangeliu říká „Já jsem Cesta, Pravda i Život“⁴

Je ale dnes na místě mluvit o svobodě? Vždyť jsme svobodná, demokratická společnost. Otroctví bylo zrušeno před mnoha lety; totalitní režim u nás padl když mi byly čtyři. Přesto mě oslovuje Hemingwayova myšlenka, že nejdůležitější je svoboda. Ta dnes trpí víc, než si chceme připustit.

Dnes už nemáme ani nevolníky ani otroky; máme zaměstnance. Lidé jsou pod neustálým tlakem na výkon. Z poskytování úvěrů se stal miliardový byznys, který drží lidi v zajetí strachu. Hypotéky drží nůž pod krkem mnoha lidí. Lidé žijí v zajetí nejrůznějších strachů a závislostí. Každý čtvrtý člověk bere antidepresiva. Závislost na pornografii je novodobým fenoménem, který zotročuje muže i ženy napříč společností. Hazard ožebračil nespočet rodin. A každý z nás musí denně zápasit za svobodu od sebe sama, aby nežil v zajetí svého vnímání světa.

2Pt 2,19b: „Co se člověka zmocní, tím je zotročen.“ Cokoli, do čeho investujeme čas, peníze, naděje a v důsledku i život; cokoli, na čem zakládáme svou identitu a v čem hledáme smysl života se nás zmocňuje. Hřích spočívá v tom, že zakládáme svůj život na něčem (a třeba i velice dobrém) jiném než na Bohu⁵. Apoštol Petr ale varuje, že cokoli se člověka zmocní, tím je zotročen. A novodobí otrokáři workoholismu, pornografie, závislostí, předsudků, touhy, představ a všeho možného si na náš život dělají nárok.

Skutečnou svobodu dává pouze Ježíš. Paradoxem evangelia je to, že abychom nalezli skutečnou svobodu, musíme se nechat zmocnit Ježíšem. Jako Kristův otrok jsem skutečně svobodný. Proto apoštol Pavel o sobě používá slovo δοῦλος, což znamená služebník či otrok. Pavel je otrokem Toho, který nás činí svobodnými.

Proto píše do Korintu: 2K 3,17:„Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.“Jedině v Ježíši nacházíme svobodu, kdy to, co chceme, to co je správné a to co děláme splývá, v jedno. Ježíš je jedinou cestou ke svobodě. Kdo se vydá touto cestou, dochází pravého osvobození, protože jedině Ježíš nás dokáže osvobodit takovým způsobem, který dává život.

Člověk je uveden do nového poměru k Bohu, kdy se z hříšníka stane Boží dítě, jedině vírou v Krista, nikoli nějakými skutky podle Mojžíšova zákona a vůbec žádnými lidskými skutky. Bůh chce nás, nikoli naše dobré skutky. Proto odevzdat Bohu sám sebe v plné důvěře, a tak otevřít své srdce jeho lásce, je víc než všechny dobré skutky, které ostatně samy sebou vyrostou jako ovoce Ducha z toho nového poměru k Bohu. Ale ty dobré skutky nejsou k naší záchraně, ale ke slávě Boží.⁶

Svoboda, kterou křesťan prožívá, je v tom, že je živou vírou spojen s Kristem a tímto spojením s Kristem do něho proudí Kristova účinná láska. Srdečná důvěra v Krista, která se projevuje v Kristově lásce, to je pravá křesťanská svoboda. A to je něco tak velikého, že se to nedá nahradit ničím jiným. Žádná poslušnost obřadních nebo mravních příkazů Mojžíšova zákona nám nenahradí živé spojení s Kristem.⁷

(3) Svoboda pro koho co?

Ga 5,1: „Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.“ Apoštol Pavel to sám zažil a naspal o svobodě v Ježíši dopis Galaťanům, kteří se odvraceli od svobody k Zákonu: k seznamům toho, co je povoleno a co zakázáno, toho, co mají dělat a co ne. Vyměnili víru v Ježíše za víru v to, že když dodrží Zákon, bude je Bůh muset přijmout. Zasekli se v zimním režimu na jezeře a jejich vozy se začínají propadat ledem. V nové době jara nepomůže víc starého.

„Ale je tu lepší cesta k záchraně než skutky Zákona: Duch svatý nás vede k víře, že Ježíš Kristus umřel za naše hříchy a že jako zmrtvýchvstalý žije v nás. A protože máme Ducha svatého, můžeme také s jistotou čekat, že se k nám Bůh přizná jako ke svým dětem.“⁸

A jak život Božích dětí vypadá? Jejich svoboda není bezbřehá anarchie, kde si každý dělá, co chce, ale naplňují to, k čemu byli povoláni: Milovat Boha, milovat bližní a získávat Ježíšovi učedníky. Kristus nás osvobodil, abychom nebyli spoutáni tíží ničeho, co mu vydáme. Jsme svobodní od všeho, co nás okrádá o život. Jsme svobodní od sama sebe.

To, že nás Ježíš jednou osvobodil neznamená, že zůstaneme svobodnými napořád. Neznamená to, že nás to nebude tíhnout zpět do náruče našich starých otrokářů. To, že jsem přesvědčený o tom, že Ježíš svou smrtí zlámal pouta hříchu, která mě držela od života, neznamená, že už nechybuji, nepodléhám pokušením, nepadám a nehřeším.

Setkal jsem se ale se Vzkříšeným Ježíšem, který je tím, kdo mě může znovu pomoci v návratu na cestu života. Víra je srdečná důvěra v Ježíše, že má moc mi pomoci ke svobodnému životu.

Nejsme svobodní sami pro sebe, ale pro druhé. Nejsme svobodni sami pro sebe, abychom se znovu stali otroky něčeho či někoho jiného. Nejsme svobodni jen OD něčeho; jsme také svobodni PRO něco. Pro lásku k Bohu a bližnímu.

Apoštol Pavel pokračuje o pár vět níže o svobodě pro lásku k druhým: Ga 5,13: „Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.“ Apoštol Petr pak píše o svobodě pro lásku k Bohu: 1Pt 2,16: „Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.“

Když jsem zde kázal naposledy, mluvil jsem o tom, že Trojjediný Bůh je láska, která se rozdává, druhé pozvedá a ustanovuje společenství. Ježíš nás svou smrtí a vzkříšením uschopňuje k tomu tuto lásku přijmout a sdílet ji s druhými.

Německý pastor, teolog, učitel a mučedník nacistického režimu Dietrich Bonhoeffer řekl, že „Ježíš nás nevolá k náboženství, ale k životu.“ Volá nás na cestu následování. Volá nás ke svobodnému životu. Mým přáním sobě i Vám je, abychom na toto volání odpověděli kladně. Abychom vírou nově přijali Ježíše a nalezli v něm svobodu, kterou nám dává a ke které nás povolává. Amen.