Vševědoucí Bůh

Čtyři rozměry života před Bohem (Ž 139,1-6)

2016-05-01 – Vševědoucí Bůh – Ž 139,1-6.mp3

(1) Jaký je Bůh?

• Pomalu se blížíme do finiše s naší sérií #JakyJeBuh. Mým přáním je, abychom byli poznáváním Boha povzbuzeni k víře, poznávání a následování Ježíše Krista. On je tím, o kom to tu celé je a tím, koho zvěstujeme.

• Poznávání Boha, víra v něj a následování Ježíše v nás bude probouzet větší lásku k Bohu, lidem a touhu nenechat si dobrou zprávu evangelia pro sebe. Tím naplníme Boží přikázání lásky a svědectví.

• Jaký je Bůh? Je pravý, trojjediný, svrchovaný, svatý, vševědoucí a neměnný.

  • Je to pravý Bůh, který se dává poznat; který sestupuje a zachraňuje a který posílá svého služebníka se záchranou.

  • Je to trojjediný Bůh, který je láskou která se rozdává; která druhé pozvedá a která ustanovuje společenství.

  • Je to svrchovaný Bůh, který drží slovo; který neskrývá své úmysly s námi a který nabádá k rozhodnutí pro život.

  • Je to svatý Bůh, který je tak jiný a přesto nám k sobě v Ježíši Kristu otevírá cestu.

• Je to vševědoucí Bůh, který zná celý vesmír i naše srdce a naše úmysly. Je to Bůh, který nás osvobozuje k otevřenému a vykazatelnému životu, který poznává Boží moudrost na modlitbách a v Písmu.

Biblický text: Ž 139,1-6

Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. ² Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. ³ Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy. ⁴ Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. ⁵ Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě. ⁶ Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.

David, který je autorem tohoto žalmu, zná vševědoucího Boha. Ví, že před ním nemůže nic skrývat, a proto se může modlit zcela upřímně a otevřeně. Hospodin zná Davida, jeho život, jeho srdce i jeho úmysly. Ví dřív než David, co se chystá říct, udělat, jak se rozhodne.

Boží moudrost a poznání je daleko větší než to naše. Je jiného charakteru. Když David vyznává, že mu to hlava nebere, představuji si ho jako Alenku v říši divů. Nebo jako sebe, když mi bylo deset a známý mi ukázal katedru elektroniky na FJFI ČVUT.

(2) Bůh, který všechno ví

„Bůh je nekonečně vyvýšen nad své stvoření ve všem poznání a ve vší rozumnosti.“¹ To, co my víme, víme proto, že nás to někdo naučil. Bůh ale ví všechno od věčnosti. Nic mu není skryté. My musíme poznání získávat, Bůh jej má v plnosti.

To, že náš Bůh je vševědoucí znamená, že se nikdy nemusel, nemusí ani nikdy nebude muset učit, protože všechno ví a zná dokonale. „Nikdy nic neobjeví. Nikdy není překvapený, nikdy užaslý. Nikdy se nad ničím nepodivuje ani nemusí hledat informace, když je mu položena otázka.“²

Vševědoucí Bůh zná dokonale všechno. Není ale jen pouhým divákem, je Bohem, který jedná. Bůh je nekonečně moudrý. To znamená, že zná nejlepší možné řešení každé situace. Vševědoucí Bůh nezná je skutečnost, ale i všechny alternativy skutečnosti (lepší by bylo, kdyby…). Vševědoucí zná dokonale všechny lidi, jejich srdce, jejich myšlenky a jejich charakter.

(3) Bůh, který nás dokonale zná

„Uznat, že existuje Bůh, který zná všechno o všem, znamená uznat, že takový Bůh zná i nás. A poněvadž nechceme, aby se o nás některé věci věděly, skrýváme to – nejen před jinými, ale co možná nejvíc i před sebou samými. Tím je Bůh, který nás beze zbytku zná, znepokojivý.“³

Zároveň ale vševědoucí Bůh může být povzbuzením do našich životů. Kolikrát si stěžujeme, že nám nikdo nerozumí? Bůh nás zná líp, než my sami sebe. On nám rozumí nejlíp, protože se v Ježíši stal jedním z nás a prožil mnohá z našich radostí i trápení. Svým jednáním, které vedlo k příchodu v Ježíši Kristu, se Bůh dával poznávat jako dobrý. A věřím, že to byl důvod, proč David v žalmu začíná vyznáním toho, že jej Bůh dokonale zná. A není to jediné biblické svědectví:

Ty mě, Hospodine, znáš a vidíš mě, zkoušíš mé srdce, je s tebou. (Jr 12,3a)

Vím o tobě, ať sedíš či vycházíš a vcházíš … (2Kr 19,27a)

Ježíš však poznal jejich myšlenky … (Mt 9,4a)

Když Ježíš viděl, jaké myšlenky mají v srdci … (L 9,47a)

Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky? (Jb 31,4)

Přesto, jak moc nás zná, však Ježíš není děsivý, protože je dobrým Bohem. Jedna z častých výtek vůči křesťanství je, že Bůh není dobrý. Odkud se vůbec vzala premisa, že by Bůh měl být dobrý? To je fundamentálně křesťanská myšlenka. Všechna pohanská náboženství učí, že bůh je zlý a že jeho hněv vůči nám musíme usmířit. To že umírají děti je pohanským bohům jedno nebo to dokonce vyžadují.⁴ Ale jedině Ježíš je dobrým Bohem, který odpouští.

(4) Náš život se Vševědoucím

Otázkou je, jestli takového Boha hledáme. Bůh daroval spasení celému světu v Ježíšově ukřižování. To je nejdůležitější zpráva, kterou chce, aby se dozvěděli všichni lidé. Co je ale pro nás nejdůležitější? Co je v dnešní kultuře nejcennější hodnota? Začnu příkladem z Ježíšovy doby:

Řecká kultura měla si vysoce cenila filosofie, intelektuálního poznání a umění. Pro řeky bylo spasení, které nepocházelo z nějakého učení či reflexe, čistým bláznovstvím. Židovská kultura oproti tomu si vysoce cenila něčeho jiného, co Pavel popsal třemi synonymy – zázračnými znameními, mocí a silou. Oproti řecké kultuře byli Židé velmi praktičtí tím, že si cenili činy a výsledky. Spíše než diskurzivní myšlení si Židé cenili toho, že se věci uskutečňovaly mocí a dovedností. Pro Židy bylo spasení, které přišlo díky ukřižování slabé a neefektivní.⁵

„Usilování o moc (jak to dělali Židé) je dobrá věc, ale bez Krista vede ke slabosti, zatímco Kristova zdánlivá slabost přinesla skutečnou moc.“⁶ Podobně úsilí o poznání samo o sobě není špatné, ale bez Krista z nás nemůže učinit moudrými. Skutečné naplnění těchto hodnot přinesl Ježíš.

Dnešní doba si nejvíce cení svobody. Pod rouškou svobody se skrývá touha po tom, dělat si co chceme, kdy chceme, s kým chceme a to bez toho, aby nám do toho někdo cokoli mluvil. Svoboda je dobrá věc, ale pokud z ní uděláme modlu, nakonec nás touha nikomu se nezodpovídat zotročí. Židovská touha po moci, Řecká touha po poznání a Západní touha po svobodě jsou předobrazy, které nás mohou vést k Ježíši, který je jejich naplněním. Pokud si z nich uděláme modly, nakonec nás zotročí a zničí naše životy.

Skutečnou odpovědí na naše životy a touhy po poznání, moci a svobodě je Ježíš Kristus. Bůh, který přišel k nám a stal se jedním z nás. Takový je Bůh, který je nekonečně moudrý a vševědoucí.

Co to pro nás znamená? Vševědoucí dobrý Bůh, který v Ježíši přišel, aby za nás položil svůj život mění naše životy. Osvobozuje nás k novým kvalitám života. Jak vypadá život jeho následovníků? Je to otevřený a vykazatelný život, který čerpá z Boží moudrosti na modlitbách a z Písma.

1) Boží vševědoucnost znamená, že můžeme být před Bohem zcela otevření ve sdílení svých myšlenek, obav, strachů a zápasů.

V mnoha našich vztazích skrýváme pravdu. Častokrát neříkáme druhým, jak se skutečně cítíme a nesdílíme, co se děje v našich srdcích, protože se bojíme odmítnutí či zneužití takové informace. Avšak Bůh už to ví a rozumí naší situaci lépe, než my sami (Mt 6,8). Proto by nás to mohlo povzbudit ke sdílení našich nejintimnějších záležitostí s Bohem.⁷

V této souvislosti zmíním skvělý příklad otevřenosti a upřímnosti před Bohem: kniha Žalmů. Žalmy jsou sbírkou modliteb, písní a chvalozpěvů Bohu. Jsou lidskou řečí k Bohu. Obsahují nejen veselé, radostné a pozitivní žalmy, ale i takové, ve kterých je žalmista rozhořčený, zklamaný, zoufalý, kdy ztrácí víru, kdy si přeje smrt nepřátel, kdy má strach. Žalmy jsou upřímnou a otevřenou výpovědí lidského srdce před Bohem. Také mají společné jedno: drží se vírou Boha, jako své naděje a zdroje radosti. Většina žalmů končí chválou Bohu, byť začínají jakkoli.

Apoštol Petr řekl: „Všechnu ‘svou starost vložte na něj’, neboť mu na vás záleží“ (1Pt 5,7).

2) Boží vševědoucnost nás vede k vykazatelnosti, obzvlášť, když čelíme pokušením.

Děkuji Jendovi za upozornění, že když řeknu slovo vykazatelnost, mimo křesťanské kruhy jej nikdo nezná. Vykazatelností mám na mysli otevřenost a zodpovědnost za integritu svého života – ať už před Bohem nebo jiným člověkem.

Můžeme skrývat své podvádění, své lži a nebo své nečisté myšlenky před druhými lidmi, ale nemůžeme je skrýt před Bohem. Nejen, že Bůh je zná, ale jednoho dne bude i soudit naše neuvážená slova (Mt 12,36). … Bůh nás zná a jednoho dne bude soudit naše hříchy. To by nám mělo být motivací k tomu, abychom žili spravedlivě a abychom mu neustále vyznávali své hříchy (1J 1,9).⁸

Na každém English campu má Lenny jednu z Life lesson na téma integrity. Moc se mi líbí jeho definice: Integrita je dělat, co je správné, i když se nikdo nedívá. Řečeno obráceně, strach z toho, že na nás něco praskne nás svazuje a připravuje o svobodu v životě.

Reflexe Boží vševědoucnosti nás vede k zodpovědnému životu a může nám pomoct, i když čelíme pokušením – ne proto, že se velký bratr (Bůh) dívá, ale proto, že zná naše pokušení a rozumí nám. V Ježíši Kristu si jimi prošel také.

3) Boží vševědoucnost by nás měla neustále motivovat k modlitbám, na kterých denně hledáme jeho moudrost.

Písmo nás učí, že Bůh má rád, když může svým dětem dávat moudrost. Jk 1,5 píše: „Má­‑li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.“

Šalamoun prosil o moudrost a Bůh mu ji svobodně dal. Šalamoun se stal nejmoudřejším člověkem na zemi (1Kr 3). Vlastně nám v knize přísloví píše, abychom hledali moudrost více než stříbro a zlato (Př 8,10-11). Šalamoun to řekl, protože Bůh mu moudrost dal; chce nás vést po správných cestách našich životů (Př 3,6).

4) Boží vševědoucnost by nás měla neustále motivovat ke studiu Písma, protože Písmo je zjevením Boží moudrosti.

David o Božím slovu řekl toto: „Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří“ (Ž 19,8).

Přicházejme k Božímu slovu denně, abychom se stali moudrými. Boží vševědoucnost nás neustále táhne k tomu, abychom hledali moudrost toho, který vše ví a je moudrý.

Vraťme se k odpovědi na otázku, jaký je vševědoucí Bůh?Je to Bůh, který zná celý vesmír i naše srdce a naše úmysly. Je to Bůh, který nás osvobozuje k otevřenému a vykazatelnému životu, který poznává Boží moudrost na modlitbách a v Písmu. Dokonalým ztělesněním této moudrosti se stal Ježíš Kristus a jeho spása je to, co bych nám všem přál, abychom mohli poznávat ve stále nových rozměrech. Amen.