Jeden z mnoha klíčů k úspěchu v jakékoliv oblasti je vytrvalost a pokud mluvíme o následování Ježíše, platí to dvojnásob. Pokaždé, když se vyskytnou potíže, čelíme pokušení s tím seknout. Jenže určitá zarputilost, která je spojená s vytrvalostí, nám pomůže nepřestat až přituhne. Vytrvalost odemyká Boží plány pro náš život.

Fp 3,12-14: Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši. (ČEP)

Tato slova jsou mi vždy povzbuzením, když se zamyslím nad životní cestou apoštola Pavla. Pokud by někdo měl mít nárok říct „už toho mám dost, končím“, pak je to Pavel. Mnohokrát čelil odmítnutí jak ze strany křesťanů, Židů i pohanů. Mnohokrát čelil fyzickým útokům, falešným obviněním, byl kamenován, bit, vězněn také ztroskotal na lodi. Přesto vytrval.

Častokrát zastavíme a přestaneme ještě předtím, než Bůh začne žehnat. Dnešní době chybí vytrvalost. Když začne přituhovat – a ono začne – když vás situace srazí k zemi, rozhlédněte se. Podívejte se nad sebe a uvidíte Boha; podívejte se před sebe a uvidíte jeho plán pro Váš život; a podívejte se za sebe, jak Vás Bůh provázel, neopustil a čím vším vás bezpečně provedl. Pak vstaňte a vytrvejte.
Bůh má pro Vás něco úžasného. Vy musíte vstát a pokračovat na cestě, kterou pro Vás Bůh má, abyste nejen zahlédli jeho plány, ale především proto, abyste v nich setrvali, spočinuli a přijali z nich požehnání. Abychom z Božích plánů mohli přijmout požehnání, musíme vytrvat.